Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Občanky s čipem budou v Česku nejspíš od příštího roku. Novelu musí podepsat prezident

Občanky s čipem budou v Česku nejspíš od příštího roku. Novelu musí podepsat prezident

Senátem dnes prošla novela o plošném zavedení občanských průkazů s elektronickým kontaktním čipem a svůj podpis pod ní musí připojit ještě prezident. Češi se pak budou moct těšit například na vydání občanského průkazu nebo cestovního pasu ve zkrácené lhůtě. Doklad za vyšší poplatek získají do jednoho pracovního dne, nebo do pěti dnů od podání žádosti. Průkazy s čipem se budou vydávat zdarma, ne za 500 korun jako nyní.

Pro předlohu hlasovalo 65 ze 72 přítomných senátorů, proti nebyl nikdo. Do možné debaty o normě se žádný z členů horní komory nepřihlásil.

O doklady vydané do 24 hodin budou moci lidé žádat na ministerstvu vnitra nebo na obecních úřadech s rozšířenou působností. Pro hotový dokument budou muset na ministerstvo. V případě dokladů vydávaných do pěti dnů by je lidé mohli převzít i na obecním úřadu, na kterém o dokument požádali.

Za občanský průkaz vydaný do 24 hodin budou muset žadatelé uhradit 1000 korun, u dětí do 15 let bude poplatek poloviční. Poplatek za průkaz vydaný do pěti dnů bude 500 korun, platba za děti by činila 300 korun. Mnohem vyšší sazby budou úřady vybírat za pasy. Za cestovní dokument vydaný do 24 hodin vyinkasují 6000 korun, za děti do 15 let by rodiče platili za pas 2000 korun. Za cestovní doklad vydaný do pěti dnů budou poplatky činit 3000 korun a 1000 korun pro děti.

Nyní vydávají úřady občanský průkaz se strojově čitelnými údaji a s čipem, nebo bez čipu a rovněž cestovní pasy do 30 dnů. Za pas se platí 600 korun, dětský je za 100 korun. U občanských průkazů bez strojově čitelných údajů je patnáctidenní lhůta, mají časově omezenou platnost. Takzvaný expresní pas je k vyzvednutí do šesti pracovních dnů za 4000 korun, respektive 2000 korun v případě dětí.

Průkazy s elektronickým čipem by měly lidem umožnit přihlášení do různých systémů státní správy a vyřizování některých záležitostí bez návštěvy úřadu. Měly by být podle ministerstva vnitra povinným dokladem a kromě prokazování totožnosti osobně by měly být prostředkem k elektronické identifikaci.

Každý čip občanského průkazu bude mít podle záměru takzvaný autentizační certifikát, který bude sloužit ke vzdálené identifikaci občana vůči portálům veřejné správy. Lidé by mohli dokumenty podávat přímo z domova a nemuseli by na úřad. Dalším z cílů nových občanských průkazů je poskytnout držitelům elektronický podpis.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1