Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Obecné referendum? U senátorů zřejmě bez šance, jsou vesměs skeptičtí

Obecné referendum? U senátorů zřejmě bez šance, jsou vesměs skeptičtí

Senátoři z ústavní komise jsou většinově skeptičtí k uzákonění pravidel obecného referenda. Žádný ze tří poslaneckých návrhů by pravděpodobně nezbytný souhlas horní komory nezískal. Podle dosavadních vyjednávání poslanců by šanci ve Sněmovně mohla mít verze, podle níž by o vypsání referenda muselo žádat až půl milionů občanů, přičemž platnost by vyžadovala účast třetiny voličů. Vyplynulo to z dnešního schůzky členů ústavních komisí Senátu a Sněmovny.

Zákonodárci obou komor se neshodovali ani v otázce potřebnosti referenda, ani v okruhu témat, o kterých by plebiscitu mělo být rozhodováno. Podle předsedkyně sněmovní ústavní komise Kateřiny Valachové (ČSSD) ke shodě v dolní komoře nedojde před letními prázdninami.

Kluby podporující referendum, které mají ve Sněmovně většinu, se podle Valachové shodují prozatím na tom, že pro vyhlášení referenda by měl být potřebný souhlas maximálně 500.000 občanů. Podmínkou pro platnost výsledku referenda by měla být účast nejméně 30 až 35 procent voličů, uvedla Valachová ve shodě s poslanci Helenou Válkovou (ANO) a Tomiem Okamurou (SPD).

Lidé by podle nich v referendu neměli hlasovat o státním rozpočtu nebo odvolávání politiků. Předmětem sporů je například hlasování o mezinárodních smlouvách včetně případného vystoupení z EU. Podle Okamury i Válkové by takovéto rozhodnutí mohl potvrzovat Parlament jako v Británii. Podle Marka Bendy (ODS) je to alibismus. "Přezkoumávání výsledku referenda Parlamentem je zadělávání si na občanskou válku," uvedl Benda s poukazem na to, že odmítnutím verdiktu by se Parlament postavil proti vůli lidu.

Kritici referenda včetně poslance TOP 09 Dominika Feriho poukazovali na to, že lidé v něm mnohdy rozhodují pod vlivem různých kampaní nebo podle svých postojů k vládě. Na to, že názory lidí se mění podle tlaku demagogů a manipulátorů, poukázal senátor Zdeněk Papoušek (KDU-ČSL). "Nakonec lidi hlasují o něčem jiném, než na co jsou tázáni," řekla předsedkyně senátní komise Eliška Wagnerová (za SZ).

Referendum, pokud by bylo zavedeno, by se podle senátorů mělo používat spíše výjimečně - podle Wagnerové například pro potvrzení změn ústavy. Podle místopředsedy Senátu Jiřího Šestáka z klubu STAN by ale souhlas musel být podmíněn účastí nadpoloviční většiny na hlasování. Senátor ČSSD Jiří Dienstbier hlasování o změnách ústavy nebo o odchodu z EU odmítnul.

Válková přes skeptický postoj senátorů věří, že nějaký zákon o referendu přes skeptický postoj senátorů v nynějším funkčním období Sněmovny přijat bude. Podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa by se situace v horní komoře mohla změnit po podzimních senátních volbách.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1