Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Oblíbená první dáma, která uměla jednat s lidmi i médii. Klausová po letech opouští diplomacii

Oblíbená první dáma, která uměla jednat s lidmi i médii. Klausová po letech opouští diplomacii

Livia Klausová (74) končí na vlastní žádost v roli velvyslankyně na Slovensku. Manželka bývalého prezidenta Václava Klause cítí se podle deníku Blesk unavená a chce se věnovat vnoučatům. Na Slovensku skončí ke konci dubna, přesný termín není znám. Přečtěte si o ní více.

Livia Klausová se se narodila 10. listopadu 1943 v Bratislavě. Klausová je ekonomka, má vystudovanou Vysokou školu ekonomickou v Praze, je kandidátkou ekonomických věd (1990). Pracovala například v PZO Centrotex, či Ekonomickém ústavu ČSAV. V letech 1994-2000 byla výkonnou tajemnicí České společnosti ekonomické. Od prosince 2013 Klausová působila jako velvyslankyně ČR na Slovensku.

Klausová pracovala v PZO Centrotex (1966-1967), Ekonomickém ústavu ČSAV, později byla odbornou vědeckou pracovnicí (1967-1993). V letech 1994-2000 byla výkonnou tajemnicí České společnosti ekonomické. 

Klausová má kromě velké jazykové výbavy - mluví aktivně rusky, francouzsky, anglicky, slovensky - ráda výtvarné umění, hudbu, či balet. Je vdaná, s manželem, bývalým prezidentem a premiérem Václavem Klausem má dva syny - Václava (1969) a Jana (1974).  Má také několik vnoučat. Pochází ze Slovenska, narodila se jako Mištinová v rodině právníka a učitelky, v jejích dvou letech se přestěhovali do Prahy.

Po zvolení manžela Václava Klause prezidentem v březnu 2003 plnila Klausová deset let roli první dámy. Vynikala schopností navazovat kontakty s lidmi, dobrý vztah měla také s médii. Věnovala se různým charitativním aktivitám - byla patronkou Nadace pro transplantace kostní dřeně, pomáhala dětem z Ústavu sociální péče v Bystřici nad Úhlavou a nadaci Život 90. Je předsedkyní správní rady Nadačního fondu manželů Livie a Václava Klausových.

Reprezentační role se do jisté míry Klausová zhostila již v době, kdy byl její manžel premiérem a předsedou Poslanecké sněmovny. Většinou stála v pozadí, v případě potřeby se ale dokázala ozvat. Veřejně vystoupila například v roce 1997, kdy byl její manžel kvůli podvodům ve stranických financích vyzýván k odstoupení. Tehdy na Václavském náměstí na Klausovu podporu přečetla dopis jejich mladšího syna.

Sympatie veřejnosti, především žen, si získala bývalá první dáma za způsob, jak se dokázala vypořádat s manželovou nevěrou (sám Klaus ji nazval "přecházením na červenou"), na kterou upozornil bulvární tisk v letech 2002 a 2003. Klausová zůstala nad věcí, přiznala ale, že toto období pro ni bylo lidsky velmi složité.

Klausová vstoupila i do volební kampaně před první přímou volbou prezidenta v roce 2013, kdy byl vybírán Klausův nástupce. Její vyjádření, že nechce, aby první dáma, která přijde po ní, mluvila pouze německy, bylo vnímáno jako podpora Miloše Zemana proti jeho soupeři Karlu Schwarzenbergovi, jehož manželka je Rakušanka.

V únoru 2013 Lidové noviny upozornily na práci slovenského historika Mateje Medveckého, podle níž se otec Klausové Štefan Miština za války podílel na perzekuci slovenských Židů. V roce 1940 měl přesídlit z Prahy do Bratislavy, kde pracoval pro totalitní Ústřednu státní bezpečnosti. O osm let později vstoupil do Komunistické strany Slovenska. "Nevím o tom, že by pracoval jinde než na ministerstvu ochrany práce a sociální péče. Do této chvíle jsem o ničem jiném ani neslyšela," řekla k tomu Klausová.

Klausovou na velvyslanecký post navrhl prezident Zeman. V tisku se v této souvislosti spekulovalo, že se tak chce hlava státu odvděčit Klausové za její podporu v předvolební kampani. Kvůli nominaci Klausové a kandidátovi na post velvyslance v Rusku Vladimíru Remkovi vedl Zeman několikaměsíční spor s tehdejším ministrem zahraničí (a protikandidátem ve volbě prezidenta) Karlem Schwarzenbergem (TOP 09). Tomu se návrhy hlavy státu nelíbily. Po pádu vlády a odchodu Schwarzenberga z Černínského paláce spor skončil, velvyslankyní se stala za působení úřednické vlády Jiřího Rusnoka. Na svoji diplomatickou misi na Slovensku se Klausová připravovala jako zaměstnankyně odboru zemí střední Evropy českého ministerstva zahraničí.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Výsledky 1. kola voleb 2. kolo Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Dění a výsledky ve druhém kole senátních voleb vám přinášíme i v online přenosu>>>

Komunální volby 2018

Výsledky voleb Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva Praha Brno Ostrava

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Volby 2018 - Volební videa a bohaté galerie najdete na Blesk.cz>>>

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1