Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Oblíbená první dáma, která uměla jednat s lidmi i médii. Klausová po letech opouští diplomacii

Oblíbená první dáma, která uměla jednat s lidmi i médii. Klausová po letech opouští diplomacii

Livia Klausová (74) končí na vlastní žádost v roli velvyslankyně na Slovensku. Manželka bývalého prezidenta Václava Klause cítí se podle deníku Blesk unavená a chce se věnovat vnoučatům. Na Slovensku skončí ke konci dubna, přesný termín není znám. Přečtěte si o ní více.

Livia Klausová se se narodila 10. listopadu 1943 v Bratislavě. Klausová je ekonomka, má vystudovanou Vysokou školu ekonomickou v Praze, je kandidátkou ekonomických věd (1990). Pracovala například v PZO Centrotex, či Ekonomickém ústavu ČSAV. V letech 1994-2000 byla výkonnou tajemnicí České společnosti ekonomické. Od prosince 2013 Klausová působila jako velvyslankyně ČR na Slovensku.

Klausová pracovala v PZO Centrotex (1966-1967), Ekonomickém ústavu ČSAV, později byla odbornou vědeckou pracovnicí (1967-1993). V letech 1994-2000 byla výkonnou tajemnicí České společnosti ekonomické. 

Klausová má kromě velké jazykové výbavy - mluví aktivně rusky, francouzsky, anglicky, slovensky - ráda výtvarné umění, hudbu, či balet. Je vdaná, s manželem, bývalým prezidentem a premiérem Václavem Klausem má dva syny - Václava (1969) a Jana (1974).  Má také několik vnoučat. Pochází ze Slovenska, narodila se jako Mištinová v rodině právníka a učitelky, v jejích dvou letech se přestěhovali do Prahy.

Po zvolení manžela Václava Klause prezidentem v březnu 2003 plnila Klausová deset let roli první dámy. Vynikala schopností navazovat kontakty s lidmi, dobrý vztah měla také s médii. Věnovala se různým charitativním aktivitám - byla patronkou Nadace pro transplantace kostní dřeně, pomáhala dětem z Ústavu sociální péče v Bystřici nad Úhlavou a nadaci Život 90. Je předsedkyní správní rady Nadačního fondu manželů Livie a Václava Klausových.

Reprezentační role se do jisté míry Klausová zhostila již v době, kdy byl její manžel premiérem a předsedou Poslanecké sněmovny. Většinou stála v pozadí, v případě potřeby se ale dokázala ozvat. Veřejně vystoupila například v roce 1997, kdy byl její manžel kvůli podvodům ve stranických financích vyzýván k odstoupení. Tehdy na Václavském náměstí na Klausovu podporu přečetla dopis jejich mladšího syna.

Sympatie veřejnosti, především žen, si získala bývalá první dáma za způsob, jak se dokázala vypořádat s manželovou nevěrou (sám Klaus ji nazval "přecházením na červenou"), na kterou upozornil bulvární tisk v letech 2002 a 2003. Klausová zůstala nad věcí, přiznala ale, že toto období pro ni bylo lidsky velmi složité.

Klausová vstoupila i do volební kampaně před první přímou volbou prezidenta v roce 2013, kdy byl vybírán Klausův nástupce. Její vyjádření, že nechce, aby první dáma, která přijde po ní, mluvila pouze německy, bylo vnímáno jako podpora Miloše Zemana proti jeho soupeři Karlu Schwarzenbergovi, jehož manželka je Rakušanka.

V únoru 2013 Lidové noviny upozornily na práci slovenského historika Mateje Medveckého, podle níž se otec Klausové Štefan Miština za války podílel na perzekuci slovenských Židů. V roce 1940 měl přesídlit z Prahy do Bratislavy, kde pracoval pro totalitní Ústřednu státní bezpečnosti. O osm let později vstoupil do Komunistické strany Slovenska. "Nevím o tom, že by pracoval jinde než na ministerstvu ochrany práce a sociální péče. Do této chvíle jsem o ničem jiném ani neslyšela," řekla k tomu Klausová.

Klausovou na velvyslanecký post navrhl prezident Zeman. V tisku se v této souvislosti spekulovalo, že se tak chce hlava státu odvděčit Klausové za její podporu v předvolební kampani. Kvůli nominaci Klausové a kandidátovi na post velvyslance v Rusku Vladimíru Remkovi vedl Zeman několikaměsíční spor s tehdejším ministrem zahraničí (a protikandidátem ve volbě prezidenta) Karlem Schwarzenbergem (TOP 09). Tomu se návrhy hlavy státu nelíbily. Po pádu vlády a odchodu Schwarzenberga z Černínského paláce spor skončil, velvyslankyní se stala za působení úřednické vlády Jiřího Rusnoka. Na svoji diplomatickou misi na Slovensku se Klausová připravovala jako zaměstnankyně odboru zemí střední Evropy českého ministerstva zahraničí.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1