Odpůrci očkování jsou globální hrozbou, varuje předsedkyně evropských skeptiků | info.cz

Články odjinud

Odpůrci očkování jsou globální hrozbou, varuje předsedkyně evropských skeptiků

Odmítání očkování patří k fenoménům posledních let. Díky snižující se proočkovanosti opět propukávají epidemie nemocí, které byly považovány za téměř vymýcené. Takzvané antivax hnutí představuje podle Světové zdravotnické organizace jednu z největších globálních hrozeb. S tímto závěrem se ztotožňuje i předsedkyně Evropské rady skeptických společností Claire Klingenberg, která v rozhovoru pro INFO.CZ promluvila o pozadí odporu k očkování i způsobech, jak mu čelit.

Odmítání očkování v posledních letech nabralo na intenzitě. Kdy vlastně antivax hnutí vzniklo?

Kořeny masivního odporu k očkování sahají do 90. let, kdy A.J. Wakefield publikoval svou nechvalně proslulou studii, v níž došel k závěru, že očkování způsobuje autismus. Tato studie nejenže od počátku nebyla důvěryhodná díky tomu, že byla publikována na základě zkoumání malého neprůkazného vzorku, ale hlavně byla opakovaně vyvrácena.Sám Wakefield během vyšetřování přiznal, že vzorky od dětí odebíral bez svolení etické komise v rámci svého boje proti MMR vakcíně, když se pokoušel vyvinout vakcínu vlastní. Tu studii financovala právní kancelář, která měla v plánu výrobce vakcíny žalovat. Navzdory tomu všemu odpůrci očkování oné studii stále věří.

Jak je možné, že lidé stále věří něčemu, co bylo opakovaně vyvráceno?

Lidé, kteří nevěří vakcínám, větišnou nedůvěřují ani establishmentu a autoritám, což ukázal i výzkum Pew Research Center v USA. Takže je tam prvek toho, že ono vyvracení je jen snaha systému umlčet "pravdu". Dále pak platí to, že většina lidí přijme nějakou prvotní informaci a veškeré následující informace, které objektivně tu původní vyvrací, mají pak problém přijmout. Obzvláště pokud ta prvotní informace nahrává člověku do jeho přesvědčení.

Platí ona stereotypní představa, že jádrem antivax hnutí jsou tzv. biomatky, tedy ženy žijící alternativním přírodním stylem života?

Pro mnohé to bude překvapení, ale neplatí. 56% odpůrců tvoří muži, a jen 44% ženy. Je sice pravda, že nejčastěji vidíme proti očkování bojovat ženy, maminky na mateřské, které se dostanou do nějaké internetové černé díry v domnění, že dělají to nejlepší pro dítě. Výzkumy nicméně ukázaly, že mužů je více. Jen jsou ty ženy více slyšet a muži jsou onou pověstnou mlčící většinou.

Jsou americká data srovnatelná s tím, jaká situace panuje v Česku?

Pochopitelně antivax hnutí má svá specifika v USA, kde vzniklo, a třeba u nás. I zde je nedůvěra v establishment, ale ne v takové míře. Vzhledem k tomu, že značná část antivax textů se jen překládá, tak se k nám přeneslo se něco, co v našem kontextu nedává smysl – že si lékař chce jen vydělat. V americkém soukromém zdravotnictví je tento předpoklad alespoň reálně proveditelný a mohlo by k jeho naplnění dojít. U nás je to nesmysl. Naopak náš systém zdravotního pojištění pracuje tak, že lékaře s nedostatkem času motivuje k tomu, aby pacienta co nejrychleji vyléčil a tím se ho zbavil. Neexistuje tu žádný bonus, když někoho léčíte déle. Ale některé další nesmysly k nám zatím naštěstí nepronikly.

Co konkrétně máte na mysli?

Kupříkladu se v USA začíná se mluvit i o tom, že i transfuze od očkovaných lidí jsou škodlivé. Nebo dochází k propojování antivax hnutí s hnutím proti potratům. Některé vakcíny se testují na kmenových buňkách, a oni přišli s tím, že farmaceutické firmy tajně vykupují embrya z potratových klinik a pak vlastně vakcínami vpravují lidem do buňky z mrtvých plodů. Nic absurdnějšího jsem dlouhou dobu neslyšela.

Co vyvolalo rozmach antivax hnutí? Dříve lidé doktorům takřka bezmezně důvěřovali a nezpochybňovali jejich práci...

Medicína se v posledních letech nesmírně zkomplikovala a zkrátil se i čas, který se doktor věnuje pacientům, má méně času je poznat jako člověka. Je tam tím pádem jakési odtržení od pacienta, doktor nemá čas se věnovat konkrétním detailům jednotlivých lidí. Když rodičům přijde, že problém jejich dítěte není řešen a nad jejich starostmi je mávnuto rukou bez většího vysvětlení, pak v dnešní době není nic jednoduššího než uchýlit se k internetu.

Takže většina oněch mýtů proti očkování pochází z internetu?

Je to daň digitální doby. Když si onen zklamaný rodič zadá dotaz, zda je očkování nebezpečné, pochopitelně mu na prvních místech vyskočí, že ano. Ty alternativní weby mají výborně podchycené SEO a na míru tomu vytvářený obsah, takže je vyhledávače řadí na první místa. Už jen to spolu s psychologickou nedůvěrou v lékaře a pocitem, že se nepostaral, dodává antivax textům jakousi falešnou autoritu.

Hraje roli vzdělání rodičů? Že ti vzdělanější odhalí, že čtou hlouposti?

Podobně jako s těmi biomatkami, i to, že antivaxeři jsou nevzdělaní je spíše mýtus. V USA opět výzkum Pew Research Center ukázal, že u lidí jen s maturitou je o 11% větší pravděpodobnost, že budou nedůvěřiví k očkování, jen 85% lidí, kteří často třeba studovali univerzitu, ale nedokončili ji, třeba kvůli tomu, že se jim narodilo dítě, si myslí, že je MMR vakcína bezpečná. To je ale americký kontext, u nás žádný podobný výzkum zatím neproběhl, ale bude to podobné. Vzdělanější osoby budou mít větší zastoupení, než bychom očekávali.

Co způsobuje, že i vzdělaní lidé jsou schopni uvěřit často na první pohled zjevným nesmyslům?

Ono ty antivax weby jsou mnohem srozumitelnější než weby seriózní a vědecké. Nemluví odborným lékařským jazykem, ale polopaticky věci popisují tak, aby to každý pochopil. Nebezpečí je tak čtenáři bližší, než bezpečí, protože ho chápe nebo si to alespoň myslí.

Je tedy chyba na straně lékařů a odborníků, že svůj pohled, na rozdíl od odpůrců očkování, neumí lidem správně podat?

Trochu ano. Lidem chybí informovanost, ono je vidět, že se o téma zajímají a informace si hledají, ale bohužel nachází ty nepravdivé, nebo vytržené z kontextu. Většinou se člověk informuje jen na půl a přestane hledat, když najde něco, co ho subjektivně informačně uspokojí. A potom když je konfrontován dalšími informacemi, tak už si je odmítá připustit. Stačilo by si místo pochybných stránek na internetu prolistovat učebnicí chemie.

 

Opravdu by to bylo tak jednoduché?

Často je v odporu k očkování určitá míra chemické negramotnosti. Přečtete si složení vakcíny, a vidíte laickým okem děsivé věci. Přitom kdyby podrobné detailní složení musela mít na sobě třeba hruška, rovněž tam najdete spoustu věcí, které by vás asi vyděsily.

Jaké například?

Například formaldehyd, který se při přípravě vakcín užívá. Lidé si většinou představí, že je to něco, do čeho se nakládají mrtvoly a mají strach. Přitom v té hrušce je toho formaldehydu více než ve vakcíně, konkrétně ve vakcíně je pouhých 0,83 % formaldehydu, co najdeme v hrušce, ale to už nikoho nezajímá. V krvi ho máme přirozeně cca 2,5 miligramů na litr. Nebo hliník na zvýšení imunitní reakce, kterého třeba v mateřském mléce najdeme 40 mikrogramů na litr. Nebezpečný se ale pro nás stává až při 2000 mikrogramech na kilo naší váhy. Ve všech vakcínách ho je méně než 1000 mikrogamů, ve většině méně než 500 miligramů.

Škodí i sama ta dostupnost, že vlastně nikdy nebylo snazší se k antivax obsahu dostat a obsah na internetu nepodléhá žádné kontrole?

Určitě. A komplikuje to i práci lidí, kteří ony dezinformace vyvracejí a uvádějí na pravou míru. Na druhou stranu, kontrolní mechanismy v akademické sféře jsou dnes naštěstí přísnější, než tomu bylo před lety. Dříve si například bývalý předseda pro farmakologii v americké akademii věd nechal zaplatit milion dolarů za potvrzení účinnosti určitého potravinového doplňku. V té době ale vzhledem k postavení jeho práce nepodléhala peer review, ani nemusel sdělovat zdroj financování práce. Dnes už jsou na akademické půdě podobné skandály vzácností, zpřísnily pravidla a to je dobře. Ale pro internet to pochopitelně neplatí.

Myslíte, že je vhodné antivax obsah blokovat či filtrovat? Nebo je to jen voda na mlýn příznivců hnutí, kteří budou tvrdit, že jde o cenzuru?

To je věčné dilema o tom, co ještě pomůže a co už uškodí. Co je ještě svoboda projevu, a co už je cílenou dezinformací. Nicméně když se vrátíme ke kořenům svobody slova – bylo to zamýšleno k tomu, aby člověk mohl vyslovit názor bez obav ze zatčení a trestního stíhání, dnes to mnozí chápou jako absolutní právo říkat komukoliv cokoliv bez jakýchkoliv následků a to nemyslím, že je úplně správně. Ony ty antivax argumenty jsou často cíleně lživé a společensky škodlivé, mají potenciální moc ohrozit lidské životy. Myslím, že toto je případ toho, kde by nějaký mantinel té bezbřehé svobody slova měl být nastaven, ale je těžké určit tu míru.

Hovoříte o potenciálu ohrožení životů, považujete antivax hnutí jako takové za nebezpečné?

Nejde ani tak o můj názor, WHO vyhlásilo antivax hnutí za jednu z největších hrozeb. CDC má podobné stanovisko. Nebezpečné to je pro lidi, co už nemají protilátky, a zde bych apelovala na lidi starší 30 let, aby si nechali zkontrolovat protilátky a případně se nechat přeočkovat, děti, které ještě nebyly očkovány, lidi s autoimunitními problémy nebo vyloženě alergií na konkrétní vakcínu, i lidi s oslabenou imunitou, třeba kvůli chemoterapii. Ty všechny antivaxeři ohrožují na životě. Ohánějí se tím, že očkování je zásah do jejich práv. Neuvědomují si ale, že mají společenskou odpovědnost. Není to jen o sobeckosti, ale o tom, že jejich chování může mít celospolečensky fatální důsledky.

Jakou cestu boje s dezinformacemi šířenými antivax hnutím, když ne přímou regulaci obsahu, byste navrhovala?

Pokud chceme udržet svobodu projevu, musí zde být mnohem aktivnější přístup ze strany vlády a příslušných státních orgánů. Na prvním místě musí být osvětová kampaň, která bude vysvětlovat celý mechanismus vývoje vakcín a vůbec toho, jak očkování funguje, stejně srozumitelně, jako problematiku popisují antivax servery. Když se nebudeme bavit o jednotlivcích, tak minimálně velkým organizacím, kterými se antivax hnutí zaštiťuje, by nemělo být umožněno propagovat bludy a mělo by se hlídat to co říkají, a nechat je šířit jen to, co jsou schopni ověřitelně podložit. A hlavně by se příjemci jakýchkoliv informací měli řídit osvědčeným „důvěřuj, ale prověřuj“.

Nejlepší zbraní v boji proti odpůrcům očkování je tedy kritické myšlení?

Přesně tak. Nejde bojovat proti očkování, ale nerozumět tomu, a pro jednu věc, která mi hraje do karet ignorovat všechny ostatní okolo, které ne. To je pak sice hezké, že člověk říká, jak si nenechá nic diktovat doktory a farmakolobby, ale přitom si nechává diktovat jiné věci antivaxx hnutím. Je pořád tou ovcí, kterou nechce být, jen v jiné ohrádce.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Hra o trůny (Game of Thrones)

Redakce INFO.CZ pro své čtenáře připravila tematický speciál k poslední řadě seriálu Hra o trůny (Game of Thrones). Zájemci si budou moci před osmou sérií postupně připomenout postavy i dosavadní odvysílané epizody a dozví se o všech nových trailerech a spoilerech, které vyjdou najevo. Premiéra osmé řady se uskuteční 14. dubna 2019 (v Česku 15. dubna ve 3 hodiny ráno).

O seriálu Postavy Rody Shrnutí epizod Herci Knihy Mapa Titulky Trailer Stolní hry Jak to dopadne? Fotografie z 8. série Cestujte po stopách Hry o trůny

Game of Thrones s08e01 - shrnutí prvního dílu

Články odjinud