Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Ostudné místo české historie nejspíš zmizí z mapy

Ostudné místo české historie nejspíš zmizí z mapy

Vláda Bohumila Sobotky chce vykoupit vepřín v Letech u Písku, který stojí na místě bývalého tábora pro Romy. Cenu stát zatím nezná.

Ministr financí Andrej Babiš zjevně našel peníze na vykoupení vepřína v Letech u Písku, který z části stojí na místě bývalého tábora pro Romy. Podařilo se mu tak něco, co se nepodařilo například vládě premiéra Petra Nečase, která před šesti lety oznámila, že nemá na vykoupení vepřína odhadovaných 400 milionů korun.

Babiš začal peníze hledat ve chvíli, kdy se musel v září letošního roku omluvit za svá slova, v nichž označil za lež, že Lety byly koncentračním táborem. Samotné schválení návrhu ovšem ještě definitivně neznamená, že vepřín společnosti AGPI končí. Vláda si nyní nechá odhadnout cenu zemědělského objektu.

Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) na tiskové konferenci uvedl, že se na pozemky musí vypracovat znalecký posudek, aby je ministerstvo kultury mohlo odkoupit. Ministr kultury Daniel Herman, který se o vykoupení vepřína dlouho snaží, zdůraznil, že je to poprvé, kdy majitelé uvažují i o možnosti přímého prodeje. Dosud upřednostňovali variantu, podle které by kabinet zajistil v okolí výstavbu podobného zařízení.

Byl jsme pověřen, abych udělal ocenění vepřína, abychom měli nějakou sumu, o které můžeme mluvit se zástupci akcionářů
Ministr kultury Daniel Herman

Přestože cenu za vykoupení vepřína minulé vlády odhadovaly na stovky milionů korun, výsledný odhad nemusí být tak vysoký. Společnost AGPI, která vepřín vlastní, je dlouhodobě ve ztrátě. Podle poslední veřejně přístupné výroční zprávy z roku 2014 prodělala v témže roce zhruba 20 milionů korun. Na místě vepřína navíc nelze postavit nic jiného než památník.   

Tábor v Letech u Písku vznikl v srpnu 1940 jako „kárný pracovní“. Do května 1943 jím prošlo 1308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek bylo převezeno do vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Ostudným místem českých dějin ovšem zdaleka není jen kvůli tomu, že na jeho místě nyní stojí vepřín. Personál tábora byl totiž český a místní dozorci si v ničem nezadali s krutostí svých kolegů z nacistického Německa. 

Protektorátní ministerstvo vnitra a německé policejní orgány dokonce kvůli krutosti místních dozorců musely zasáhnout a odvolali šéfa tábora Josefa Janovského. 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1