Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Padlo další byrokratické omezení. Od příštího roku si o řidičský průkaz budete moci požádat i mimo trvalé bydliště

Padlo další byrokratické omezení. Od příštího roku si o řidičský průkaz budete moci požádat i mimo trvalé bydliště

Lidé budou moci žádat od července příštího roku o vydání řidičského průkazu nebo o jeho výměnu na jakémkoli úřadu obce s rozšířenou působností, nejen v místě trvalého bydliště jako nyní. K žádosti navíc nebudou přikládat papírovou fotografii. Novinky přinese novela poslanců z klubu TOP 09 a Starostů, kterou dnes schválil Senát. Vzroste ale zároveň poplatek za vydání průkazu z nynějších 50 na 200 korun.

Změna v působnosti úřadů se bude vztahovat také na průkazy profesní způsobilosti a na paměťové karty řidiče, které se dávají do digitálních tachografů. Předlohu ještě musí podepsat prezident.

„Usnadníme život občanům,“ řekla senátorům za předkladatele poslankyně Věra Kovářová (STAN, za TOP 09). Novela podle ní pomůže přiblížit podobu veřejné správy nynějšímu století. Předlohu podpořilo 45 ze 46 přítomných senátorů, jeden se hlasování zdržel.

Fotografii si úřad nově opatří v digitální podobě z registru veřejné správy, nebo ji budou muset úředníci zhotovit vlastním fotoaparátem. Papírová podobizna bude podle novely nadále nutná u mezinárodních řidičských průkazů. Za jejich vydání budou lidé nově platit 50 korun. Výhradně úřady obcí s rozšířenou působností v místě trvalého bydliště budou dále řešit například odebírání řidičských průkazů nebo pozastavování jejich platnosti.

Růst poplatku za vydání průkazu je podle zdůvodnění dán tím, že se neměnil řadu let a lidé ušetří za papírovou fotografii. Navíc obyvatelé, kteří žijí jinde než v místě bydliště, nebudou muset kvůli podání žádosti a vyzvednutí průkazu cestovat, což jim uspoří čas i peníze.

Od letošního června mohou lidé vyřizovat na všech úřadech obcí s rozšířenou působností registraci vozidel. Dosud to bylo možné stejně jako u řidičských průkazů jen v místě jejich bydliště nebo sídla firmy.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1