Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Papež povolil převoz ostatků kardinála Berana do Česka. Kvůli komunistům zemřel ve vyhnanství

Papež povolil převoz ostatků kardinála Berana do Česka. Kvůli komunistům zemřel ve vyhnanství

Papež František povolil převoz ostatků kardinála Josefa Berana do České republiky. Informaci České televize telefonicky potvrdil ČTK český velvyslanec ve Vatikánu Pavel Vošalík. Papež tak učinil v souladu s poslední vůlí zesnulého kněze, který zemřel v roce 1969 ve vatikánském vyhnanství. Vláda v tehdejším Československu nepovolila převézt do vlasti tělo bývalého politického vězně nacistických okupantů i komunistického režimu.

„Velvyslanec Vošalík telefonicky o rozhodnutí papeže informoval kardinála Dominika Duku,“ řekl ČTK mluvčí pražského arcibiskupství Stanislav Zeman. Kardinál je v zahraničí a podrobnosti převozu ostatků se budou upřesňovat po Dukově návratu do České republiky. „Teď je čerstvý souhlas papeže, o detailech včetně termínu se teprve bude jednat,“ řekl mluvčí.

Vošalík označil za reálný termín druhou polovinu dubna. Česká strana o převoz Beranových ostatků usilovala dlouhodobě. V Praze by měly spočinout patrně v hrobce arcibiskupů ve svatovítské katedrále během letošního roku při stém výročí vzniku republiky. Podle neoficiálních informací se uvažovalo o konci dubna u příležitosti svátku sv. Vojtěcha (23. dubna), případně o 28. září spojeném se svátkem sv. Václava. Při té příležitosti by mohly být ostatky nejprve vystaveny ve Staré Boleslavi a poté převezeny do Prahy.

Kardinál Beran projevil přání být pohřben v chrámu svatého Víta na Pražském hradě, případně v hrobě svých rodičů v rodné Plzni.

Beran, který po odjezdu z Československa do Vatikánu u příležitosti jmenování kardinálem v roce 1965 se nesměl vrátit do vlasti, je jediným Čechem, jehož tělo bylo po smrti pohřbeno po boku papežů v kryptě chrámu svatého Petra. Pohřební obřad vedl tehdejší papež Pavel VI.

Kardinál Beran se stal kvůli dlouholeté internaci symbolem útlaku kvůli náboženskému přesvědčení a současně připomínal demokratickému světu těžký osud Československa. V roce 1998 byl zahájen proces jeho blahořečení.