Pařík: Vyvážíme levně obrovský objem dřeva, je hřích ho nevyužít. Obnova lesů bude za miliardy | info.cz

Články odjinud

Pařík: Vyvážíme levně obrovský objem dřeva, je hřích ho nevyužít. Obnova lesů bude za miliardy

Jednou z příčin současné kritické situace českých lesů může být podle odborníků paradoxně i odtažitý vztah Čechů ke dřevu. Místo toho, aby Češi podobně jako Skandinávci, Němci nebo Rakušané větší část vytěženého dřeva zpracovali a uplatnili doma, vyvážejí ho v surové podobě do zahraničí.  Místopředseda Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků ČR Tomáš Pařík v rozhovoru pro INFO.CZ vysvětluje, proč vlastně dnes české dřevo končí v „čínských kontejnerech“ a jak může vývoz této důležité suroviny v nezpracované podobě ovlivnit do budoucna české lesy.

Mnozí lidé se dnes diví tomu, proč se o takzvaném kůrovcovém dřevu mluví jako o těžko prodejném odpadu, když kůrovec žere jen lýko, nikoliv dřevní hmotu. Jak je to tedy s kvalitou kůrovcového dřeva doopravdy?

Je to to trochu složitější. Kůrovec se skutečně nezavrtává do dřeva, ale pouze do kůry a lýka. Pokud se tedy napadený smrk okamžitě porazí a včas odveze z lesa, dřevo má úplně stejnou kvalitu, jako kdyby ho žádný lýkožrout nenapadl. Mluvím o stromu, který je před poražením stále živý, ještě nezačne usychat.

A takzvané modrání smrkového dřeva? Čím je vlastně způsobeno?

Jestliže kůrovcem napadený strom lesníci neporazí a neodkorní okamžitě po jeho napadení broukem, brouk a jeho larvy se nadále vyvíjí a živí se lýkem, kterým ve stromu proudí živiny. Při silném napadení se přeruší tok živin a strom odumře. Odumřelé dřevo napadnou houby, způsobující v první fázi jeho modrání. To ale nemá ze začátku téměř žádný vliv na kvalitu, jde pouze o vzhled, ovšem někteří zákazníci prostě modré dřevo nechtějí. Skutečný problém s kvalitou dřeva nastává až tehdy, když kůrovcem napadané smrky zůstanou dlouho stát nebo ležet v lese. Pak se objeví výraznější poškození houbami, dřevokazným hmyzem, ale ze začátku především vysycháním dřeva, kterým vznikají trhliny, výrazně ovlivňující fyzikální a mechanické vlastnosti dřeva. Kvalita jde tedy rychle dolů. Dá se říci, že v létě je to v řádu dnů, maximálně několika málo týdnů. Záleží především na teplotě a vlhkosti okolního prostředí.

Dobře, ale v Česku letí dolů cena kůrovcového dřeva obecně, včetně toho, které je podle vás stejně kvalitní jako dřevo z nevynucené těžby. Čím to tedy je?

Hlavním důvodem je fakt, že až 40 % dřeva, které u nás standardně těžíme, sami nezpracováváme, ale dlouhodobě vyvážíme v surové podobě do zahraničí, zejména do Rakouska či Německa. Odtud pak kupujeme dřevěné výrobky. Nyní ale mají i Němci a Rakušané kvůli dopadům klimatických podmínek a kůrovci dřeva nadbytek, naši surovinu už nechtějí a nám tedy v lesích zůstává obrovské množství kůrovcových stromů, pro které chybí zpracovatelské kapacity i odbyt. Dřevo s každým dnem ztrácí na ceně. Majitelé lesů jsou pak rádi, když prodají smrkové dřevo do Číny za 1000 korun za metr krychlový, zatímco ještě před nedávnem za něj mohli chtít 2800 korun.

Proč se vlastně tolik dřeva z Česka vyváží místo toho, abychom si ho zpracovali sami?

To je historická záležitost možná už z dob Rakouska-Uherska, kdy se v Čechách využíval spíše industriální potenciál obyvatelstva než nějaký dřevařský průmysl. Za socialismu bylo surové dřevo zase jednou z mála komodit, za kterou bylo možné získat devizi. Vlastníci lesa se dlouhodobě spokojili se zahraniční poptávkou a o domácí spotřebu se nestarali. Pro dřevo byl v Rakousku snadný odbyt, pily a zpracovatelské kapacity na českém území mizely. Jenže situace na trhu se dřevem se změnila a nám nyní zbyly oči pro pláč. Kvůli tomu, že nemáme dřevo z kůrovcové kalamity za rozumnou cenu kam prodat nebo vyvézt, nám teď miliony kubíků dřevní hmoty shnijí, nebo je prodáme s výrazným prodělkem.

Byl jsem dvakrát ve Finsku a prakticky všude viděl dřevostavby. To mi přijde v zemi plné lesů logické. Proč se ze dřeva tolik nestavělo a nestaví v Česku, která také patří k zemím s nejvyšší mírou zalesnění v Evropě?

Za socialismu pověst dřevostaveb poškodily např. známé okály, které mají dodnes lidé jako příklad staveb, do kterých fouká, a jsou celkově nekvalitní. Obecně tady mají lidé představu, podporovanou betonovou a cihlařskou lobby, že stavba ze dřeva není tak kvalitní jako stavby z jiných materiálů a hrozí u ní navíc mnohem větší riziko požárů. Přitom to vůbec není pravda.

Proč? Dřevo nehoří rychleji než jiné materiály?

Pokud hoří dům, hoří především to, co je uvnitř. Tedy vybavení, nikoliv konstrukce. Ta, pokud je dřevěná, naopak při požáru vydrží stát mnohem déle než konstrukce z jiných materiálů. Lidé tak mají více času na to, aby dům opustili. Existují dokonce studie, které tvrdí, že kdyby nosníky takzvaných dvojčat, zasažených v roce 2011 teroristickým útokem, byly obalené dřevem, mrakodrapy by se zřítily k zemi mnohem později, pokud vůbec, a mohlo se zachránit daleko více lidí. Nebezpečí, plynoucí z požáru, nejsou u kvalitně postavených dřevostaveb rozhodně větší než v cihlových nebo jiných domech.

Ve Vídni se právě nyní dokončuje druhá největší dřevěná stavba na světě. Věžák o 24 podlažích, nazvaný HoHo Wien, bude vysoký 84 metrů. Myslíte si, že i tento projekt může třeba přispět k vylepšení pověsti dřevěných staveb v Česku?

To nevím, chci doufat. Aby se u nás začalo více stavět ze dřeva, musely by se změnit částečně i stavební předpisy. Ty jsou v případě dřevostaveb jedny z vůbec nejpřísnějších v Evropě. Týká se to jak například požárně-bezpečnostních požadavků v dřevěných budovách, tak případně izolací. Kdyby tak přísně posuzovali ve svých předpisech dřevostavby Skandinávci nebo Američané, neměly by tyto národy v čem bydlet. Většina z jejich domů by našim předpisům zřejmě nevyhověla. Přitom pokud se dřevostavba postaví skutečně poctivě a kvalitně, je to úžasné a bezpečné bydlení. Problém je v Česku také v tom, že kvůli malé zkušenosti a historickému podceňování dřeva s ním ani architekti a stavitelé často neumějí pracovat.

Mluvíte o betonové a cihlařské lobby, ale vaše obhajoba dřeva jako stavebního materiálu zase může vypadat jako hájení zájmů dřevařské lobby. V čem by měl kromě lepšího odbytu pro české lesníky a dřevaře spočívat nějaký celospolečenský přínos toho, že lidé začnou víc používat dřevo?

Ptal jste se mě na začátku na ceny dřeva v souvislosti s kůrovcovou kalamitou. A to s tím úzce souvisí. V Česku nám roste kvalitní, obnovitelná surovina, kterou bychom sami mohli zpracovat s přidanou hodnotou. Místo toho ji ale v surové podobě raději vyvážíme do zahraničí. To pochopitelně ovlivňuje i naši ekonomiku. Zatímco například ve Finsku tvoří lesnictví a k němu přidružené dřevozpracující obory více než 10 % HDP, v Česku jsou to necelá tři procenta. Nedůležitější je ale fakt, že náš vztah ke dřevu ovlivňuje i stav českých lesů. Lesy nebylo doposud třeba výrazně dotovat, protože nám jejich správu platili z velké části zahraniční odběratelé. Pokud budeme chtít naše lesy obnovit a dlouhodobě udržovat, bude třeba nastavit odpovídající ekonomický model, který by měl být postaven na domácí spotřebě této obnovitelné suroviny. Nejde tady pouze o zájmy dřevařského průmyslu či lesníků, ale o to, jestli budeme mít vodu a čistý vzduch a jaká bude energetická bezpečnost naší společnosti.

Za devastaci českých lesů tedy podle vás může i fakt, že Češi se prostě ke dřevu, vypěstovanému v jejich lesích, chovají jinak než ostatní národy?

Příčinou kůrovcové kalamity jsou především klimatické změny, spojené s dlouhotrvajícím suchem. To je nepochybné. Ovšem hlavní otázkou zůstává obnova poškozených a zničených lesů a jejich budoucnost. Ta je opravdu v mnohém spjatá se vztahem Čechů ke dřevu a výrobkům z něho.

Proč?

Jde totiž o to, zda se les takzvaně dokáže uživit sám, tedy zda náklady na jeho údržbu dokážeme pokrýt z výnosů. To se dnes neděje. Vyvezli jsme a i nadále vyvážíme obrovské množství surového dřeva za nízké ceny. Teď se ale najednou ukazuje, že obnova lesů bude stát miliardy, které vlastníci lesů, včetně státu, ze samotného lesního hospodaření nezískají. Stát tak bude asanovat zničené lesy z peněz, které na daních zaplatí třeba automobilky. To mi přijde obzvlášť pikantní.

Co by se tedy podle vás mělo změnit?

Vlastníci a správci lesů by měli z prodeje dřeva získat dostatek peněz na to, aby lesy udržovaly a osazovali rozmanitější a klimatickým změnám odolnější druhovou skladbou. K tomu existuje podle mého názoru jediná cesta, tedy zlepšení vztahu Čechů ke dřevu jako surovině. Pokud Češi budou dřevo doma více zpracovávat a používat třeba jako Skandinávci, ceny v oboru se stabilizují a umožní správcům lesa, aby o les pečovali z vlastních zdrojů.

Jak byste toho chtěl konkrétně dosáhnout?

V první řadě především osvětou. A to v tom smyslu, aby si Češi uvědomili, že jim doslova před nosem vyrůstá obnovitelná surovina, kterou je hříchem nevyužít ve prospěch vlastní společnosti. Její lepší využívání nakonec pomůže všem. Životnímu prostředí, ekonomice, zaměstnanosti. Proto si klidně dovedu například představit, že by stát při veřejných zakázkách jako největší investor upřednostňoval určitým způsobem dřevo při stavbě škol, školek, úřadů a dalších veřejných budov. Mohl by také například zvýhodnit dřevostavby v rámci příspěvku na bydlení či dotací hypotečních úvěrů pro mladé rodiny apod. Pomohl by tím tak vlastně sám sobě.

Mluvíme o využití lesů, v nichž je jako nejdůležitější a prakticky nenahraditelná dřevina z více než poloviny zastoupen smrk. Co se ale stane, až smrky, jak předpovídají někteří odborníci, z nižších poloh v Česku kvůli klimatické změně zcela zmizí?

V Česku máme v hospodářských lesích k dispozici zhruba miliardu metrů krychlových dřeva. Z toho je napadeno lýkožroutem smrkovým zatím zhruba 50 milionů kubíků smrku. To stále vytváří poměrně velký prostor pro změnu lesního hospodaření i hospodaření se dřevem, které by mohlo pomoci k obnově a udržení lesa v Česku. Přihodit se může do budoucna cokoliv, přírodě neporučíme, kromě smrků jsou ohrožené klimatickou změnou i další druhy dřevin, včetně listnatých. Pokud ale změníme svůj vztah ke dřevu a lesu obecně, pořád máme naději, že tady žádná měsíční krajina, step či poušť nevzniknou…

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud