Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Pirátům bude i dál šéfovat Bartoš. Stranu chce v příštím období dovést do vlády

Pirátům bude i dál šéfovat Bartoš. Stranu chce v příštím období dovést do vlády

Předsedou Pirátů bude další dva roky Ivan Bartoš. Do funkce ho dnes opětovně zvolilo celostátní fórum strany, v internetovém hlasování získal 276 z 293 odevzdaných hlasů. Bartoš ve volbě předsedy neměl protikandidáta. Před volbou řekl, že Piráti budou ve Sněmovně konstruktivní opozicí, v příštím volebním období by se ale měli aktivně zapojit do sestavování vlády.

Bezprostředně po zvolení Bartoš poděkoval členům za podporu i za jejich práci ve volbách. Zopakoval, že si Piráti musejí do budoucna klást vysoké cíle. „Vize musí být smělé. Kdybychom byli při zemi, tak nikdy nejsme tam, kde jsme teď,“ řekl.

Na pozdější tiskové konferenci uvedl, že by se Piráti nyní měli soustředit na posilování ve svých baštách a mimo jiné by v podzimních komunálních volbách měli usilovat o vítězství v Praze. Pirátská strana by se podle Bartoše do budoucna měla stát hlavní liberální demokratickou politickou silou v Česku.

Piráti by také neměli zavádět kvóty na zastoupení žen ve straně, uvedl Bartoš. Vyjádřil přesvědčení, že kvóty samy o sobě mohou pouze upozornit na problém, ale nemohou ho vyřešit. Piráti by podle něj měli jít příkladem ostatním a vytvářet pro ženy takové prostředí, že se v rámci strany dokážou prosadit bez kvót nebo bez principu střídavého zastoupení.

Bartoš na dotaz novinářů také odmítl, že by Piráti mohli podpořit případný druhý kabinet premiéra Andreje Babiše (ANO), pokud ve středu menšinová vláda ANO nezíská důvěru Sněmovny. Strategie, kterou strana přijala před volbami, spolupráci s Babišem vylučuje a Piráti ji nehodlají odvolávat. Bartoš ale uvedl, že pirátští poslanci jsou připraveni podpořit ve Sněmovně vládní návrhy, které budou v souladu s jejich programovými prioritami.

Sedmatřicetiletý Bartoš stál u zrodu České pirátské strany a jejím předsedou byl od roku 2009 do roku 2014 a opět od roku 2016. Loni poprvé dovedl Piráty do Sněmovny, získali 22 poslanců a stali se třetím nejsilnějším uskupením v dolní komoře.

Strana si na fóru zvolila i zbytek vedení. První místopředsedkyní Pirátů se stala poslankyně Olga Richterová. Dalšími místopředsedy se stali poslanec Radek Holomčík, předseda poslaneckého klubu Jakub Michálek a poslanec Mikuláš Peksa. Richterová a Holomčík jsou v předsednictvu nováčky, nahradili místopředsedu Sněmovny Vojtěcha Pikala a Martina Šmída, kteří už nekandidovali.

Zasedání celostátního fóra v Brně se účastní zhruba dvě stovky Pirátů, další členové strany ale mohou hlasovat po internetu. Do volby se zapojilo 293 z 541 oprávněných členů.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1