Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Pobyt v detenci byl pro děti trauma, jde o přelomový rozsudek,“ říká právnička k případu kosovské rodiny

„Pobyt v detenci byl pro děti trauma, jde o přelomový rozsudek,“ říká právnička k případu kosovské rodiny

V úterý padl v Česku přelomový rozsudek ohledně migrantů zadržovaných v detenčních zařízeních. Ústavní soud rozhodl, že padesátidenní zajištění cizince z Kosova se dvěma malými dětmi porušilo jejich základní práva. Podle jejich stížnosti nebylo přiměřené ani nezbytné. „Jde hlavně o to, že bez ohledu na materiální podmínky, děti jsou fakticky ve vězeňském režimu, spolu s mnoha dospělými, se všemi jeho specifickými projevy. To samo o sobě je nesmírně traumatizující,“ popisuje v rozhovoru pro INFO.CZ podmínky v detenci Šárka Dušková, právnička Fóra pro lidská práva, které rodině poskytovalo právní poradenství. Co znamená rozsudek pro další migranty zadržené v Česku? A jak dnes vypadá situace v detenčních zařízeních? O tom mluvila právnička pro INFO.CZ. 

Ústavní soud v úterý vynesl přelomový rozsudek v případu kosovské rodiny zadržené v Česku. O co v něm šlo?

Jednalo se o případ kosovské rodiny s malými dětmi – otce s tříletým a šestiletým dítětem. Ze Srbska byli převezeni do Maďarska. Odtamtud cestovali do Německa, kde chtěli požádat o mezinárodní ochranu. V Česku ale byli zadrženi ve vlaku a umístění v zařízení pro zadržení cizinců v Bělé-Jezové. Účelem zadržení byl jejich převoz zpět do Maďarska. To mělo posoudit jejich žádost o azyl. V detenci strávili padesát dnů. Problematické to bylo i kvůli tomu, že v té době nebyly v českém zákoně stanoveny podmínky, za nichž je možné cizince zajistit, respektive nebylo definované závažné nebezpečí útěku, jak to požadují evropské směrnice.

To byl primární problém?

Hlavní problematická věc v tomto případě je fakt, že v případě dětí by vůbec nemělo docházet k jejich zajišťování. Existují na to jasná stanoviska výborů OSN i Evropského soudu pro lidská práva, který říká, že emoční a psychologický dopad na děti je výrazně negativní i v případě velmi krátkého zajištění.

Jak vypadají podmínky v detenci?

Hlavní je psychologické trauma, které si děti odnesly. Byly umístěny do zařízení, které je přímo určené ke zbavování osobní svobody. Představte si to jako vězení. Konkrétně Bělá-Jezová je sice umístěna v lesích, takže jako kdyby v přírodě, ale je ohraničená třímetrovými ploty s ostnatými dráty. Chodí tam kontroly, zda jsou migranti v noci na ubikaci a uprostřed noci rodiny budí. Mezi jednotkami zařízení se cizinci mohou pohybovat jen za doprovodu bezpečnostního personálu. Celá ta zkušenost pobytu fakticky ve vězení je pro děti velmi traumatizující. Konkrétně v Bělé-Jezové v době, kdy tam byli zajištěni, byl i ten problém, že tam bylo poměrně hodně lidí. Tamní podmínky to ještě zhoršilo. Děti tam neměly žádné volnočasové aktivity. Padesát dní strávily prakticky ve vakuu. Kromě jídla jen seděly někde v místnosti.

Detenční zařízení Bělá-JezováDetenční zařízení Bělá-Jezováautor: Ladislav Křivan

V Česku se jedná o přelomový rozsudek. Podle vás ale jde jen o částečný úspěch. Proč?

Jedná se opravdu první podobný případ, který rozhodoval Ústavní soud. Soud konstatoval, že se jednalo o nezákonné zbavení osobní svobody. Zároveň soud vytkl správnímu orgánu, že vůbec nezvažoval využití alternativ, které mu zákon přikazuje využít. To je třeba finanční záruka, pravidelné hlášení se orgánům nebo v tomto případě i třeba umístění do zařízení v Zastávce u Brna, které je přece jen o něco lepší, není tam tak přísný režim. Nevypadá to jako vězení.

Zároveň ale soud řekl, že se nemůže ztotožnit s tím, že šlo o špatné zacházení, protože Bělá-Jezová je v křivoklátských lesích a je tam prý hezké prostředí. To na mě působí zvláštně, soudci tam nejspíš nebyli, možná viděli fotografie, ale zařízení Bělá-Jezová skutečně nevypadá jako prostředí pro děti. Jde však hlavně o to, že bez ohledu na materiální podmínky, děti jsou fakticky ve vězeňském režimu, spolu s mnoha dospělými ve stejném režimu, se všemi jeho specifickými projevy. To je samo o sobě nesmírně traumatizující.

Jaké tedy budou z vaší strany další kroky?

Ty nyní zvažujeme.

Má rodina nárok na nějakou kompenzaci?

Pro rodinu to může znamenat odškodnění právě za nezákonné zbavení osobní svobody.

Kde se vůbec rodina dnes nachází?

Byla přesunuta do Maďarska. Naše poslední zprávy jsou takové, že byli v jednom z tamních táborů.

Co znamená rozsudek Ústavního soudu pro další zadržené migranty?

Je to silný signál do praxe, že by se k zajišťování dětí nemělo přistupovat. Měly by se využívat alternativy, které jsem zmiňovala. Z našich zkušeností vidíme, že se tak zatím vůbec neděje. Hned cizince posílají do zařízení jako Bělá-Jezová.

Zastupujete podobné rodiny, kterých se toto rozhodnutí dotkne?

Momentálně my osobně takové nemáme. Vím o případech kolegů, které se už dnes řeší na úrovni Evropského soudu pro lidská práva. Už dvakrát bylo vyhověno předběžnému opatření Evropského soudu pro lidská práva proti České republice právě kvůli zajištění rodin s dětmi. Soud řekl, že tyto rodiny mají být okamžitě propuštěny. Cizinců je ale dnes v českých detenčních zařízeních o dost méně, takže i počet rodin poklesl.

Jak to v současnosti vůbec vypadá v detenčních zařízeních? Naplněné kapacity mívaly především v přešlých letech, kdy přicházeli migranti do Evropy po takzvané balkánské trase.

Nevím konkrétní čísla, ale dnes tam je třeba desetina lidí oproti tehdejšímu počtu.

Promítne se podle vás rozsudek opravdu do praxe?

Vím, jaký je názor ministerstva vnitra na věc. Diskutovali jsme s nimi o tom, proč nevyužívají alternativy, těch právních standardů jsou si vědomi, ale je to jednoduše jejich současná politika, takže je pravděpodobné, že z hlediska, jak o tom uvažuje ministerstvo vnitra, ani nález Ústavního soudu tolik nezmění. Domnívám se ale, že si jsou vědomi problematičnosti tohoto postupu.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1