Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Počet minipivovarů vzrostl na 400. Oblíbeným trendem je výroba piv 'Ale'

Počet minipivovarů vzrostl na 400. Oblíbeným trendem je výroba piv 'Ale'

Počet minipivovarů loni v ČR vzrostl zhruba o 50 na přibližně 400, většinou ve výstavu do 1000 hektolitrů. Přibližně každý týden se tak objeví nový pivovar. Dnes to na tiskové konferenci uvedl prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň. Podle svazu tak jde přibližně o dvě procenta výstavu na českém trhu. Svaz by si přál, aby se do budoucna zjednodušily administrativní podmínky pro toto podnikání, zejména aby byla možnost platit spotřební daň paušálně po měsíci a aby minipivovary nemusely každoročně prokazovat ekonomickou stabilitu firmy.

Trendem u minipivovarů je podle Šuráně výroba svrchně kvašených piv typu Ale, zejména Indian Pale Ale a American Pale Ale, kolem 50 až 60 pivovarů pak podle něj nechávají vyzrávat piva v sudech po jiném alkoholu, například po koňaku. Objevují se také kyselá piva, tzv. sour beer. Stejně jako v minulosti pak některé minipivovary přesáhly výrobu 10 tisíc hektolitrů piva, od které již nejsou označovány jako minipivovary. Příkladem je pivovar Koníček ve Vojkovicích. „Rosteme jako každý rok. Z čísel, které jsou kolem nás v Evropě odhadujeme, že budeme růst ještě deset let. Celoevropský a celosvětový trend je zřejmý - 'craft' pivovarů bude přibývat, přibývat a přibývat,“ řekl svazový prezident.

Dosáhnout zjednodušení administrativy se snaží svaz dlouhodobě, už před několika lety uváděl, že administrativní povinnosti podle analýzy svazu zaberou pracovníku minipivovaru 42 dní ročně.

„Je tady ze strany ANO a pana (premiéra v demisi Andreje) Babiše verbálně velký zájem zjednodušit administrativu, státní správu a podobně,“ řekl Šuráň, podle kterého se svaz chystá jednat o zjednodušení s celní správou, která by mohla paušální výši spotřební daně určit, pokud by došlo k legislativní změně. Za loňský rok zaplatily minipivovary na spotřební dani 57,6 milionu korun.

Předloni spotřeba piva v Česku stagnovala na 143 litrech na hlavu a jeho export do zahraničí meziročně vzrostl o 4,5 procenta. Tehdejší výroba českých pivovarů byla rekordní, meziročně stoupla o 1,9 procenta na 20,5 milionu hektolitrů piva a nealka. Z hlediska exportu se nejvíce piva vyvezlo na Slovensko, do Německa a Polska. Ze zemí mimo Evropskou unii do Ruska, Koreje a Spojených států. Finální výsledky za loňský rok pivovarský svaz ještě nezveřejnil.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1