Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Pohonné hmoty opět zdražily

Pohonné hmoty opět zdražily

Pohonné hmoty u čerpacích stanic v Česku za poslední týden opět mírně zdražily. Cena benzinu Natural 95 stoupla proti minulé středě o pět haléřů na 33,43 koruny za litr. Nafta byla dražší o čtyři haléře, motoristé za ni ve středu platili v průměru 32,58 Kč/l. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny pohonných hmotsleduje. Ceny se tak vrátily na úroveň ze začátku června, kdy byly nejvyšší za posledních 3,5 roku.

Podle analytiků budou ceny pohonných hmot i nadále mírně růst. „Budou reagovat na vývoj ceny ropy z předešlých týdnů. Aktuálně se cena ropy Brent pohybuje pod 76 dolarů za barel a oproti předešlému týdnu se snížila. Rovněž posiluje koruna vůči dolaru, což pomůže k postupnému ustalování cen pohonných hmot poblíž současných úrovní,“ uvedl analytik BH Securities Štěpán Křeček.

Podle analytika společnosti Cyrrus Lukáše Kovandy bude mírné zdražování pokračovat, ale růst cen nebude nijak výrazný. „Dramatické zdražování čekat nelze, protože na trhu s ropou se v těchto dnech zvolňuje situace. Ceny benzinu po zbytek července zůstanou pod 34 korunami za litr a ceny nafty nepřekročí 33 korun,“ doplnil Kovanda.

Nejdražší paliva zůstávají v Praze, kde benzin řidiči natankují za průměrných 34,36 Kč/l a naftu za 33,48 Kč/l. V žádném jiném regionu Česka se průměrná cena benzinu zatím nedostala přes 34 korun za litr. Nafta je za více než 33 korun ještě v kraji Vysočina.

Naopak nejméně platí řidiči za benzin v Královéhradeckém kraji, kde čerpací stanice nabízejí litr v průměru za 33 korun. Stejně tak nafta tam vyjde nejlevněji, stojí 32,13 Kč/l.

Ceny u čerpacích stanic rostly od konce března, v některých týdnech o více než padesátník. Po dvouapůlměsíčním růstu vystoupaly počátkem června na nejvyšší úroveň za zhruba 3,5 roku, v polovině června se trend otočil.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1