Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Pohřeb bývalé pravé ruky Zemana. Rodina se se Šloufem rozloučila v Praze, prezident nepřišel

Pohřeb bývalé pravé ruky Zemana. Rodina se se Šloufem rozloučila v Praze, prezident nepřišel

Političtí souputníci, rodina a přátelé se dnes před polednem ve velké obřadní síni strašnického krematoria v Praze rozloučili s lobbistou a někdejším vlivným členem sociální demokracie Miroslavem Šloufem. Bývalý poradce Miloše Zemana zemřel před týdnem po dlouhé těžké nemoci ve věku 69 let. Avizovanou kytici od prezidenta Miloše Zemana donesl jeho poradce Martin Nejedlý.

Pietního obřadu ve zcela zaplněné obřadní síni krematoria se zúčastnili někteří bývalí představitelé ČSSD. Mezi smutečními hosty byl například někdejší ministr zahraničí Jan Kavan, bývalý senátor Vladimír Dryml nebo bývalí poslanci Karel Šplíchal a Jana Volfová.

Posledního rozloučení se zúčastnil také poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna. Novinářům řekl, že Šlouf svým přátelstvím a také odbornými zkušenostmi přispěl k vzestupu sociální demokracie. Foldynovi proto bylo líto, že na obřad nepřišel nikdo ze současného vedení strany.

Z dalších veřejně známých lidí dorazil na pohřeb senátor Ivo Valenta (za Soukromníky) nebo zakladatel Jazzové sekce Karel Srp.

Šlouf začínal v politice v 80. letech jako komunistický poslanec České národní rady, předtím působil ve vedení Socialistického svazu mládeže (SSM). Později vstoupil do ČSSD a pomáhal Zemanovi s některými volebními kampaněmi. Před volbami v roce 1996, které znamenaly pro sociální demokracii velký vzestup, přišel třeba s nápadem na úspěšný předvolební autobus Zemák.

Počátkem roku 2008 stál Šlouf u založení sdružení Přátelé Miloše Zemana, které si stanovilo za cíl vrátit Zemana do politického života. Zemanovi pomáhal i v prezidentské volbě 2013. Poté ale jejich přátelství skončilo. Svůj pohled na Zemanovu osobnost Šlouf publikoval v knize Jak se dobývá Hrad. Napsal v ní, že chování prezidenta stále více určuje trojice špatných vlastností - nevypočitatelná náladovost, urputná zatvrzelost a prakticky nulová sociální inteligence.

Šloufovo jméno figurovalo v minulosti v několika kontroverzních kauzách, připustil třeba kontakty se zavražděným podnikatelem Františkem Mrázkem. Spojován byl také s kauzou Olovo, tedy dokumentem, který vznikl v okruhu poradců premiéra Zemana, jimž Šlouf šéfoval, a který obsahoval plán diskreditační kampaně proti tehdejší místopředsedkyni Sněmovny Petře Buzkové (ČSSD). Šloufův podíl na kauze se neprokázal.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1