Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Pokus o sexuální otroctví v Česku. Dvojici mužů hrozí za únos a znásilnění ženy 12 let vězení

Pokus o sexuální otroctví v Česku. Dvojici mužů hrozí za únos a znásilnění ženy 12 let vězení

U Krajského soudu v Brně dnes pokračuje hlavní líčení se třemi muži, které obžaloba viní z únosu, pohlavního zneužívání a znásilnění mladé ženy. Muži vypovídat odmítli. Obžalovaným hrozí trest vězení pět až 12 let. Líčení bude pokračovat ještě dnes odpoledne.

Čtyřiapadesátiletý Josef Dubský, jeho čtyřiadvacetiletý syn Josef a třiapadesátiletý bratr Josefa staršího Karel podle obžaloby unesli osmnáctiletou dívku loni v srpnu z autobusové zastávky v jedné z obcí na Třebíčsku. Vtáhli ji do auta s karavanem. V plánu měli, že si z ní v Josefově domě udělají dlouhodobou sexuální otrokyni. Ještě ten samý den odpoledne ji odvezli do jednoho z kempů na Hodonínsku, kde ji v karavanu znásilnili, uvádí obžaloba. Dívka druhého dne ráno ale využila jejich nepozornosti a utekla okénkem. Žena z recepce posléze zavolala policii.

Státní zástupce Jiří Morava uvedl, že jde o velice závažnou a neobvyklou trestnou činnost. „A to svojí intenzitou užitou vůči poškozené, tak i tou právní kvalifikací," řekl. Obžaloba tvrdí, že jde o organizovanou skupinu, což přispělo k tomu, že se jim dívku podařilo unést a následně i znásilnit. „S takovým případem jsem se ještě nesetkal, svým pojetím je to až absurdní, nadsazené," řekl novinářům žalobce.

Předseda senátu Daniel Plšek dopoledne četl dívčinu výpověď z přípravného řízení. „Karel přes mne hodil deku. Snažila jsem se otevřít dveře auta, ale řidič na mě křičel, jestli jsem viděla Sametové vrahy, že mě zavře do sudu a hodí do Orlíku. Karel mne potom škrtil, už jsem nemohla dýchat, začala jsem bušit rukou, naštěstí přestal. Vytáhli mě pak z auta ven, drželi mě za ruce a odtáhli do karavanu," popisovala únos dívka.

Z odborných posudků nevyplynulo, že by některý z mužů trpěl deviací. U Karla psycholog zjistil zvýšenou míru agresivity. Josefa staršího odborník zhodnotil jako primitivní a násilnickou osobnost s nezralou emocionalitou. Právě on měl být podle posudku iniciátorem. U jeho syna odborníci odhalili výraznou závislost na otcově autoritě. Posudek také tvrdí, že pokud v budoucnu nebude pod vlivem otce, jeho společenská prognóza bude příznivá.

U soudu dopoledne vypovídala matka unesení dívky. Dcera měla na zastávce čekat na svého přítele. Když ale přítel přišel k rodině sám, začali ji hledat. „Na zastávce jsme našli jen její pantofle a rozbitá sluchátka," popsala žena. S dcerou se pak viděla až druhý den, kdy policisté prováděli výslechy. Matka uvedla, že její dcera se od té doby hodně změnila. "Bojí se být delší dobu sama, je vystrašená, vždy musí být někdo s ní. Poté, co se to stalo, se hodně upnula na rodinu a přítele, všechny ostatní prakticky odstřihla," uvedla dívčina matka. Doplnila, že v době únosu byla její dcera tři týdny těhotná.

Hlavní líčení bude pokračovat odpoledne výslechem znalce a svědkyně.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1