Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Poslanci se sejdou na mimořádné schůzi. Kalousek chce odsoudit výroky Zemana o novičoku

Poslanci se sejdou na mimořádné schůzi. Kalousek chce odsoudit výroky Zemana o novičoku

Poslanci se sejdou na mimořádné schůzi věnované kauze kolem údajné výroby jedu novičok v tuzemsku a souvisejících výroků prezidenta Miloše Zemana příští týden ve čtvrtek. Uvedl to sněmovní web. Pod žádost o její svolání se podepsalo 55 poslanců z klubů TOP 09, ODS, Pirátů, STAN a KDU-ČSL. ČTK to řekl předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek, který podnět předal dnes po poledni.

Sněmovna měla tento bod v návrhu programu své nynější řádné schůze, na jejím začátku v úterý ho však z popudu KSČM vyřadila. Pro vyškrtnutí bodu hlasovali také poslanci hnutí ANO a SPD.

Svolání schůze neznamená, že se schůze nakonec uskuteční, protože poslanci nemusí schválit její program, jak se již v tomto volebním období stalo. Navzdory tomu se otevře debata řečníků s přednostními právy, tedy předsedů klubů i stran, členů vedení Sněmovny nebo členů vlády.

Tématem schůze bude usnesení Sněmovny k údajné výrobě a testování látky novičok na území České republiky. „Pan prezident svým výrokem těžce poškodil Českou republiku ve prospěch ruské propagandy, když tvrdil, že něco takového bylo u nás vyráběno. Nebylo a Poslanecká sněmovna jako nejvyšší ústavní autorita by něco takového měla jasně říct,“ řekl Kalousek ČTK.

Zeman počátkem května uvedl, že podle Vojenského zpravodajství se v Česku vyráběl novičok, podle Bezpečnostní informační služby nikoliv, a že se přiklonil ke zprávě armádní tajné služby. Jeho vyjádření využil Kreml ke zpochybnění britského tvrzení, že novičok, kterým byli v březnu v Británii otráveni někdejší dvojitý agent Sergej Skripal a jeho dcera Julia, pocházel z Ruska.

Prezidentova slova o výrobě novičoku v Česku následně popřel například premiér v demisi Andrej Babiš (ANO), sněmovní zahraniční výbor a senátní bezpečnostní a zahraniční výbor. Na základě zpráv tajných služeb, které se podle nich neliší, uvedli, že jed se v Česku nevyráběl ani neskladoval.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1