Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Postup soudů v kauze Letiště Vodochody má řešit štrasburský soud, obce se obávají hluku a zhořšení životního prostředí

Postup soudů v kauze Letiště Vodochody má řešit štrasburský soud, obce se obávají hluku a zhořšení životního prostředí

Obce z okolí Letiště Vodochody podaly kvůli postupu českých soudů při projednání námitek proti rozšíření letiště žalobu k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Letiště má pro investici platný posudek vlivu na životní prostředí (EIA) a připravuje dokumentaci pro územní řízení, které předchází stavebnímu povolení. Některé obce se obávají zhoršení životního prostředí po rozšíření letiště. O postupu obcí dnes informovala starostka Panenských Břežan Lucie Fiury.

Ústavní soud v lednu odmítl stížnost obcí z iniciativy, požadovaly projednání jejich připomínek a námitek českými soudy. Soudy obce z jednání na úrovni Městského soudu v Praze i Nejvyššího správního soudu z jednání vylučovaly a tím se podle iniciativy projednání námitek vyhýbaly. Proto obcím nyní nezbylo, než se o své právo na spravedlivý proces obrátit žalobou k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku, uvádí prohlášení iniciativy Stop letišti Vodochody.

Situace kolem získání posudku EIA měla složitý vývoj. Ministerstvo nejprve vydalo kladný posudek EIA. Kvůli stížnostem starostů okolních obcí úřad začal své stanovisko prověřovat a poté ho zrušil. Následovala žaloba letiště, stanovisko po zásahu justice obživlo a také přezkumné řízení skončilo závěrem, že některé nedostatky se podařilo odstranit při postupné přípravě záměru. Některé obce a část jejich obyvatel se však nadále obávají například hluku a dopravní zátěže.

Letiště má v budoucnu odbavovat ročně až 3,5 milionu cestujících hlavně na linkách nízkonákladových aerolinií a při nepravidelných a soukromých letech. Investor, skupina Penta, chce vynaložit asi tři miliardy korun.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1