Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Potvrzeno: Čeká vás nákup nové televize. Češi za ně mají utratit pět miliard

Potvrzeno: Čeká vás nákup nové televize. Češi za ně mají utratit pět miliard

Prezident Miloš Zeman podepsal novelu zákona o elektronických komunikacích, která řeší přechod na televizní vysílání v novém standardu DVB-T2. Tato změna má stát diváky podle odhadů vlády asi pět miliard korun za nákup nových televizních přijímačů nebo set-top boxů. Novela má také posílit práva klientů mobilních operátorů.

Standard DVB-T2 umožňuje vysílat více programů ve vyšší kvalitě na nižším množství frekvencí. Přechod na nový standard je podle vlády nutný kvůli tomu, že ČR musí na základě mezinárodních dohod i rozhodnutí EU uvolnit nynější pásmo 700 MHz pro novou generaci rychlého mobilního internetu. Změna má nastat nejpozději od 1. února 2021.

Novela současně zvyšuje pravomoci Českého telekomunikačního úřadu a také pokuty operátorům. Zavádí možnost ukládat operátorům pokuty procentem z jejich obratu. Lhůta pro změnu mobilního operátora se má zkrátit ze 42 na deset dní.

Ministr průmyslu Jiří Havlíček (ČSSD) již při schvalování v Senátu řekl, že bezplatné volně šiřitelné vysílání sleduje asi 60 procent domácností. Pokud by domácnosti o tuto bezplatnou platformu přišly, musely by se obracet na poskytovatele satelitní nebo kabelové televize, a za ty se již musí platit.

Terestrické vysílání má tak nyní podíl na distribuci TV signálu k divákům kolem 60 procent. Zbytek připadá na kabelové a internetové televize a satelitní vysílání. Celkem DVB-T2 umožní vysílání šesti celoplošných multiplexů místo dosavadních čtyř.

Novela počítá i s tím, že Česká televize bude muset nabízet při vysílání zahraničních dabovaných filmů nebo seriálů také jejich alternativu v původním znění s titulky.

Novela současně zvyšuje pravomoci Českého telekomunikačního úřadu a také pokuty operátorům. Zavádí možnost ukládat operátorům pokuty procentem z jejich obratu. Lhůta pro změnu mobilního operátora se má zkrátit ze 42 na deset dní. Nově má také platit, že pokud klient neudělí prokazatelný souhlas s prodloužením smlouvy na dobu určitou, mění se tato smlouva na dobu neurčitou. Sjednocuje také délku výpovědních lhůt u služeb elektronických komunikací na nejvýše 30 dní.

Novela vzbudila v souvislosti s operátory pozornost již při projednávání ve vládě. S kritikou se setkal návrh bývalého ministra průmyslu Jana Mládka (ČSSD), aby operátoři nemohli nabízet jiné ceny než ty ceníkové. Spor byl nakonec hlavní příčinou Mládkova konce ve vládě.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1