Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Pražské letiště bude od pondělí cestujícím otevírat zavazadla. Kvůli stopám po výbušninách

Pražské letiště bude od pondělí cestujícím otevírat zavazadla. Kvůli stopám po výbušninách

Pražské letiště od pondělí začíná kontrolovat přítomnost stop po výbušninách v zavazadlech cestujících. Bezpečnostní pracovníci letiště nově mohou začít otevírat namátkou vybraná zavazadla a hledat v nich pomocí stěru z jejich obsahu stopy po manipulaci s výbušninami. Pasažéry letiště vyzvalo, aby pro zabezpečení zavazadel používali zámky, které může bezpečnostní obsluha otevřít bez poškození.

Od opatření, které je běžné například na letištích v USA nebo sousedním Německu, si letiště slibuje vyšší bezpečnost cestujících. Vybrané zavazadlo bezpečnostní pracovník otevře, získá stěrem z jeho obsahu kontrolní vzorek a v detektoru prověří možnou kontaminaci výbušným materiálem.

Celý proces se uskuteční na specializovaném pracovišti pod stálým dohledem kamer. Cestujících se tento postup nijak nedotkne, během samotné kontroly nebudou přítomni a o jejím provedení se dozvědí podle pásky s upozorněním, kterou bude zapečetěno.

Denně v průměru pražské letiště odbaví 20 000 zavazadel, během letních měsíců zhruba dvojnásobek. Zavazadel kontrolovaných na přítomnost výbušnin bude jen malá část v řádech promile. Aby bylo možné předejít poškození zavazadel nebo zámků, doporučilo letiště používat certifikované takzvané TSA zámky, které jsou označeny znakem červeného diamantu. Tyto zámky mohou pracovníci ostrahy odemknout speciálním klíčem bez toho, aby je jakkoliv poškodili.

Pražské letiště odbaví ročně 13 milionů cestujících. V Česku platí od loňského března první stupeň ohrožení terorismem, který občany nabádá ke zvýšené bdělosti a představuje nejnižší z možných ohrožení. Vláda ho schválila v reakci na teroristické útoky na bruselském letišti. Policii tehdy v ulicích dva měsíce pomáhali také vojáci. Od konce loňského května se o bezpečnostní opatření starají samotní policisté.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1