Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Přepište dějiny, vyzývá časopis Science. Ne kvůli Naganu, ale kvůli původu koňů Převalského

Přepište dějiny, vyzývá časopis Science. Ne kvůli Naganu, ale kvůli původu koňů Převalského

Koně Převalského, kteří se i díky programu pražské zoologické zahrady opět prohání po mongolských stepích, byli až dosud považováni za poslední divoké koně na světě. Nová studie mezinárodního týmu vědců ale tuto hypotézu vyvrací: Robustní zvířata s tlustou kůží a kartáčovitou hřívou jsou ve skutečnosti zdivočelými potomky koní, které před 5500 lety ve středoasijské stepi domestikovala takzvaná botajská kultura. Na základě výsledku studie, která byla zveřejněna v odborném časopise Science, se budou muset přepsat dějiny koně, poznamenala dnes agentura DPA. Genetická analýza ale přinesla i další překvapení, které otřáslo představami o původu dnešních koní

„Bylo to obrovské překvapení,“ komentovala výsledky studie Sandra Olsenová z univerzity v americkém státu Kansas, která vedla vykopávky na severu Kazachstánu, kde kdysi žili příslušníci takzvané botajské kultury.

Botajové, kteří žili usedlým způsobem života, si zhruba před 5500 lety zřejmě jako první ochočili divoké koně. Některá z těchto již zdomácnělých zvířat následně nejspíš unikla do volné přírody na západě Mongolska či východě Kazachstánu a opět zdivočela. Právě tito koně jsou podle nové genetické analýzy předky koně Převalského.

Koně Převalského byli dosud mylně považováni za poslední žijící divoké koně na světě. Podle studie, která prokázala, že jsou - podobně jako mustangové v Severní Americe - potomky domestikovaných a posléze opět zdivočelých zvířat, tak žádní skutečně divocí koně v současnosti na světě již nežijí. „Svět přišel o skutečně divoké koně před stovkami, možná před tisíci let, ale až nyní se o tom díky výsledku této studie dozvídáme,“ uvedla Olsenová.

Na studii, jejíž výsledek byl zveřejněn v prestižním časopise Science, se podílelo téměř pět desítek vědců z 28 výzkumných ústavů po celém světě, kteří analyzovali genetickou informaci téměř devíti desítek koní.

Podle francouzských vědců, kteří se na studii podíleli, například botajští koně opětovným zdivočením přišli o typický černobílý leopardí vzor na kůži. Mohlo k tomu dojít přirozeným výběrem, neboť genová varianta zodpovědná za černobílou kůži je zároveň zodpovědná i za noční slepotu.

Aktuální vědecká studie ale přinesla i další překvapení. Koně domestikovaní příslušníky botajské kultury byli dosud totiž považováni za prapředky všech moderních eurasijských koní. Když ale vědci srovnali genomy dvacítky botajských koní s genetickou informací moderních eurasijských koní žijících v posledních 4000 letech, nenašli žádnou shodu. Znamená to, že skutečnost je zcela opačná než dosavadní hypotézy. Botajští koně jsou prapředky koně Převalského, ale nikoliv moderních koní. Jejich původ je tak více než kdy dříve zahalen tajemstvím.

Podle Alissy Mittnikové z Institutu Maxe Plancka pro dějiny lidstva v německé Jeně je možné, že byl kůň domestikován ještě na jiném místě, než které obývala botajská kultura, a právě odtud pak pochází předci dnešních koní. Pátrání po nich se nyní soustředí nejen na oblast střední Asie, ale také Ukrajiny, Ruska, Maďarska či Polska.

Koně Převalského byli ve volné přírodě na konci 60. let považováni za vyhynulé. Snahy o jejich navrácení začaly na konci 80. let. První transport do Mongolska se uskutečnil v červnu 1992 a od roku 2011 Zoo Praha samostatně organizuje transporty do západního Mongolska. Za tu dobu do původního prostředí vrátila 31 zvířat, z toho 27 z Česka a zbývající čtyři vnitromongolským transportem.

Pražská zoo vede dokonce světovou plemennou knihu koní Převalského. Další transport těchto lichokopytníků do Mongolska je naplánován na letošní 19. červen, jeho součástí budou čtyři klisny z evropských zoologických zahrad a chovných zařízení.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1