Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

První česká Vogue vyjde 17. srpna. Vydání doprovodí výstava historie české módy

První česká Vogue vyjde 17. srpna. Vydání doprovodí výstava historie české módy

První číslo české mutace časopisu Vogue vyjde 17. srpna. Od téhož dne bude pro veřejnost otevřena v Uměleckoprůmyslovém muzeu výstava nazvaná První vydání Vogue Czechoslovakia. Měsíčník bude v češtině k dispozici i čtenářům na Slovensku. Česká mutace bude 24. národní verzí magazínu, který začal vycházet už koncem 19. století. V módní branži bývá považován za nejvlivnější módní časopis.

„Chceme v prvním čísle akcentovat českou módu, historii české módy, proto vydání doprovodí výstava v Uměleckoprůmyslovém muzeu,“ řekla ČTK Šárka Pleslová, která v české edici povede PR oddělení. Webová stránka českého vydání potvrzuje, že časopis povede někdejší šéfredaktorka české Elle Andrea Běhounková.

Licenci pro českou mutaci získala společnost V24 Media, kterou založili Michaela Seewaldová a Fabrice Biundo. Časopis Vogue budou vydávat ve spolupráci s vydavatelstvím Condé Nast. Pleslová připomněla, že zatím posledním lifestylovým časopisem podobného typu, který v ČR začal vycházet, byla Marie Claire a bylo to před deseti lety.

Vogue založil Arthur Baldwin v roce 1892 jako týdeník pro newyorskou společenskou smetánku. Přinášel zprávy ze společnosti, psal o životním stylu vyšších tříd a seznamoval čtenáře s etiketou. Nechyběly recenze knih, divadelních her a koncertů. V roce 1909 po jeho smrti koupil Vogue americký obchodník Condé Montrose Nast, zakladatel vydavatelství Condé Nast a o rok později ho začal vydávat i v Evropě.

V roce 1932 měl Vogue jako první na obálce barevnou fotku. V 60. letech Vogue představil naprosto jiný vzhled modelek - plné tvary vystřídal velmi štíhlý až androgynní zjev. V srpnu 1974 se na obálce Vogue vůbec poprvé objevila afroamerická modelka. Od roku 1988 je šéfredaktorkou americké verze Anna Wintourová, dnes jedna z nejvlivnějších postav módního průmyslu.

Zatímco v 60. letech propagoval hubené modelky, před několika lety se Vogue přidal k dalším časopisům a deklaroval, že končí s příliš mladými a příliš hubenými modelkami. Zdraví modelek a především pak jejich hmotnost se staly předmětem mnoha diskusí, zvláště po smrti dvou modelek v letech 2006 až 2007, kterou pravděpodobně způsobila porucha příjmu potravy. Odpovědět na otázku, kdy už je modelka příliš hubená, si ale troufne jen málokdo.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1