Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Rozdíl v kvalitě potravin není jako trabant versus mercedes, říká šéf Delmartu

Rozdíl v kvalitě potravin není jako trabant versus mercedes, říká šéf Delmartu

Společnost Delmart naskočila na vlnu specializovaných prodejců potravin před necelými čtyřmi lety. „V tomhle byznysu není velký prostor pro dobrodružství,“ říká její majitel Dušan Mrozek. Ke stávajícím pěti pobočkám plánuje letos přidat dalších sedm. Zároveň věří, že doba ekonomického růstu přiměje Čechy, aby si zvykli utrácet za jídlo více peněz.

S Čechy se pojil stereotyp, že si zašli do obchodu pro salám a rohlík a kvalitu příliš neřešili. Lepší se stravování?

Příklad se salámem ilustruje spíše regionální stravovací návyky. Němec nebo Rakušan je úplně stejný. Jinak se samozřejmě stravují lidé, kteří bydlí v okolí Středozemního moře. Každá regionální kuchyně má svůj charakter. Ve střední Evropě je obecně významnější spotřeba pečiva, masných výrobků, méně už ovoce a zeleniny. I když se to lepší, ve srovnání třeba se Středomořím máme stále rezervy.

Před časem jste připustil, že kupní síla Čechů je ohledně potravin, které prodáváte, omezená. Není to problém pro váš další růst?

Není. Obecně platí, že potraviny jsou v Česku stále levné. Byť čteme spoustu článků, že jsou v Německu levnější. Teď nemluvím o kvalitě, ale o tom, jaké procento z celkového koše vydání dáváme my Češi na potraviny. A to procento je pořád nízké, musejí se prostě zvyšovat, lidé musí trochu přeskupit strukturu svých výdajů. Je nepochybné, že za potraviny a obecně jídlo budou dávat víc peněz.

Proč si to myslíte?

Už proto, a platí to především pro města, že se více stravujeme v restauracích či bistrech, kde si připlácíme za služby. V době ekonomického růstu se samozřejmě disponibilní příjem zvyšuje a čím dál méně lidí má rozpočtové omezení. Jako součást rozvoje jste avizoval spuštění e-shopu.

Nejde tato myšlenka proti rozvoji dalších prodejen?

Samozřejmě zvažujeme další distribuční kanály, přičemž e-shop je jedním z nich. Na druhé straně to neznamená, že e-shop otevřeme zítra. Jsme ve fázi úvah. Prioritou zůstává budování kamenných prodejen a rozšiřování klasické distribuční sítě. Jsme regionální hráč, nemám ambici  cestovat po České republice. Praha je pro nás zatím dost velká. Neříkám, že to tak bude navždy, ale v nejbližší době určitě nekoukáme moc daleko za Prahu.



Celý rozhovor najdete na webu E15

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1