Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Senátor Czernin: Mladí vědí málo o tom, co jsme prožili ve 20. století. Největší zločin komunismu je lhostejnost

Senátor Czernin: Mladí vědí málo o tom, co jsme prožili ve 20. století. Největší zločin komunismu je lhostejnost

Na semináři Zločiny komunismu, kterou v Senátu pořádal spolek Mladí demokraté, zaznělo, že o zločinech totalitního režimu a o okolnostech převratu v roce 1948 by se mělo veřejně mluvit. Studentům středních škol o počátcích komunistické moci v Československu a o politických procesech přednášeli historici z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR).

"Uvědomil jsem si, že mladá generace ví strašně málo o tom, co jsme prožili ve 20. století, přitom bezprostřední historie je ta nejdůležitější," řekl senátor Tomáš Czernin, který akci zaštítil. Podle něj je důležité probouzet zájem mladých lidí o veřejné dění. "To nejhorší, co v naší zemi komunistická ideologie způsobila, je lhostejnost," řekl v úvodu akce. Pocit lhostejnosti podle něj přetrval po několik generací a dodnes trvá jako dědictví komunismu.

Historiky si přijeli poslechnout studenti z gymnázií v Pardubicích a v Liberci a také ze Střední odborné školy Drtinova v Praze. "Někdy slyšíte, že mladou generaci čerstvá historie nezajímá. Ale není to pravda. Všechny děti mají v sobě zakódované, co je dobré a co zlé, a nepoznala jsem nikoho, komu by to bylo jedno," uvedla Ilona Borovcová, která na pražské střední škole učí historii. Do výuky zve mimo jiné pamětníky, kteří se stali obětí perzekucí za komunismu.

Historik Jan Kalous popsal studentům politické procesy, například s Rudolfem Slánským, Heliodorem Píkou a Miladou Horákovou. "Tato nevinná oběť dobře vystihuje amorálnost režimu, který se v roce 1948 chopil moci," řekl o Horákové Kalous. Jeho kolega z ÚSTR Petr Blažek mluvil o neústavnosti převratu v únoru 1948 a také o tom, jakou roli tehdy měli studenti.

Blažek řekl, že za zločiny komunismu mohou konkrétní lidé. "Myslím si, že je důležité, aby osoby, které se podílely na zločinech, byly známy, abychom věděli, kdo rozhodoval a kdo měl jakou roli v systému," řekl. Tvrzení, že za zločiny mohli všichni lidé, nebo že to byla "atmosféra doby", považuje za matoucí. "Zatemňuje odpovědnost konkrétních osob. Jiná byla odpovědnost řadového člena komunistické strany, jiná okresního nebo krajského tajemníka, jiná člena ústředního vedení," uvedl. Podle něj se historici mají zabývat nejen obecnými tendencemi či oběťmi, ale také pachateli. "Jinak nepochopíme celou historickou událost a skončíme u frází," řekl.

Seminář spolupořádal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, zúčastnil se ho i europoslanec Jaromír Štětina. Na přednášky navázalo promítání lotyšského dokumentu The Soviet story - Příběh rudého zla, který ukazuje roli roli Sovětského svazu při holokaustu.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1