Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Senátoři vytáhli do boje s protikuřáckým zákonem. Žádají Ústavní soud o zrušení zákazu

Senátoři vytáhli do boje s protikuřáckým zákonem. Žádají Ústavní soud o zrušení zákazu

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu zrušení zákazu kouření v restauracích nebo prodeje alkoholu z automatů. Návrh podepsalo 20 členů horní komory v čele s jejím místopředsedou Jaroslavem Kuberou (ODS) a Ivo Valentou (za Stranu soukromníků).

Takzvaný protikuřácký zákon, kterým se mají restaurace řídit od konce letošního května, podle senátorů nepřípustným způsobem zasahuje do svobody občanů. Poukazují také na to, že zákon bude znamenat zmaření investic tisíců majitelů barů a restaurací. Zrušení zákona jako celku nicméně senátoři nepožadují, návrh se týká jen některých jeho ustanovení.

„Zákaz kouření v současné podobě rozhodně není o ochraně zdraví. Je pouze dalším krokem k omezování a ztrátě našich svobod a kontrole mas, o zisku pro ty nahoře,“ uvedl Kubera. Absolutní zákaz kouření má podle zákona platit ve vnitřních prostorách restaurací, divadel či kin. Norma má zavést zákaz kouření také na nástupištích a užívání elektronických cigaret v nemocnicích, školách či nákupních centrech nebo prodej cigaret v automatech.

Senátoři napadli také ustanovení, které přenáší na hospodské odpovědnost za škodu způsobenou podnapilými osobami. Chtějí rovněž zrušit omezení prodeje a podávání alkoholu či tabákových výrobků na akcích, které jsou určeny převážně dětem. „Nevidím jediný důvod, proč chce stát zasahovat do volného času, který rodiny tráví společně,“ uvedl Valenta. Přijatý neurčitý zákaz vystavuje prodejce libovůli kontrolních orgánů. Podle senátora je také absurdní, aby vinař nesl odpovědnost za škodu, způsobenou někým, kdo si u něj předtím koupil láhev vína.

„Veřejná moc v liberálním právním státě nemá vychovávat občany a vnucovat jim životní styl, který momentální držitel moci považuje za správný. Konečně v našem státě není trestná sebevražda, pak nemůže být trestné ani jednání, které někdo jiný hodnotí tak, že neprospívá zdraví toho, kdo jej činí,“ uvedl v návrhu jménem senátorů jeho zpracovatel, advokát Zdeněk Koudelka. Podle Kubery zákon v zásadě zavádí trestnost nepovedené sebevraždy pod vlivem alkoholu, neboť ji umožňuje sankcionovat pokutou až 50 000 korun.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1