Šesti milionům zdravých smrčků v Česku hrozí likvidace. Zřejmě skončí na kompostu | info.cz

Články odjinud

Šesti milionům zdravých smrčků v Česku hrozí likvidace. Zřejmě skončí na kompostu

Šesti milionům zdravých smrčků v Česku hrozí likvidace. Zřejmě skončí na kompostu
 

Zatímco kůrovec doslova ničí desetitisíce hektarů českých smrkových lesů, vlastníci lesních školek řeší paradoxně úplně opačný problém. Protože nemají využití pro miliony mladých smrčků, budou muset zdravé stromky zřejmě vykopat ze země a zlikvidovat.

Tento, pro někoho možná paradoxní, problém souvisí s kůrovcovou kalamitou a plánovanou přeměnou rozsáhlých ploch umělé smrkové monokultury na odolnější smíšené, nebo listnaté lesy. Tím, že se stát rozhodl při lesní výsadbě v nižších a středních polohách výrazně zvýšit podíl listnáčů na úkor smrku, smrčky, pěstované v lesních školkách se v mnoha případech stávají přebytečným zbožím. Zatímco listnáčů k výsadbě je enormní nedostatek, smrčků naopak přebytek.

„Dnes hovoříme o zhruba 6 milionech smrků, které, pokud pro ně nenajdeme v krátké době odběratele, budeme muset použít maximálně jako biomasu, tedy zkompostovat,“ řekl INFO.CZ předseda Sdružení lesních školkařů ČR Přemysl Němec. Smrčky ve školkách je nutné ve věku maximálně tří nebo čtyř let vytáhnout a použít k běžné lesní výsadbě. Jestliže o ně ale majitelé lesů nemají zájem, jinou možnost uplatnění než jako přísada na kompost stromky v tak mladém věku nemají.

„Problém je v tom, že stát se rozhodl zásadní měrou změnit druhovou skladbu českých lesů až na základě současné kůrovcové kalamity, tedy ve velmi krátké době. A my se pochopitelně nemohli na takovou náhlou změnu připravit ze dne na den,“ tvrdí Němec. Lesní školkaři proto zatím marně navrhují státu řešení, které by jim pomohlo eliminovat ušlý zisk a přitom zachránilo stromkům „život“. Smrčky by se podle nich daly využít jako přípravná dřevina i na místech v nižších polohách, na nichž smrkový les podlehl kůrovci a kde se plánuje do budoucna smíšený nebo listnatý porost.

Nesázely by se na „100 let“, ale pouze pro to, aby připravily půdu i potřebné zastínění pro postupné osazování holin listnatými dřevinami. Jakmile by jim bylo mezi dvaceti a třiceti lety, tedy ještě před tím, než by mohly být napadnuty lýkožroutem, byly by pokáceny. Jejich dřevo by sice nemohlo být ještě využito třeba ve stavebnictví, dřevní hmota by ale byla využitelná třeba ke štěpkování a energetice. „Každopádně by využití této biomasy bylo mnohem širší než u tříletých smrčků,“ uvedl Němec.

Školkaři se však podle něj domáhají „odkupu“ těchto stromků jako přípravné dřeviny marně, stát jejich prosbu zatím nevyslyšel. A šesti milionům smrčků tak skutečně hrozí likvidace. „Přitom stát ani další majitelé lesa dnes nemají dostatek sazenic listnáčů, kterými by mohli osázet holiny po kůrovcové kalamitě. A využití smrčků jako přípravné dřeviny by minimálně poskytlo čas na přípravu osázení,“ tvrdí Němec.

Zástupci ekologických organizací jsou ale přesvědčeni o tom, že stát smrčky odmítá na základě věcných argumentů. „Smrk jako přípravná dřevina není příliš vhodný. Rozhodně horší než bříza a některé další stromy,“ řekl INFO.CZ Jaromír Bláha z hnutí Duha. Navíc podle něj existuje obava, že z přípravné dřeviny by chtěli majitelé lesa za třicet let udělal dřevinu cílovou.

„Argumentovali by tím, že přece zbytečně nepokácí třicetiletý zdravý smrk. Toho už jsme byli svědky v nedávné minulosti,“ řekl Bláha. Řešení problému s málo odolnou smrkovou monokulturou, která v nižších a středních polohách není schopna odolávat klimatickým změnám a tlaku kůrovce, by se tak znovu odkládalo. „Než znovu hromadně sázet smrkové lesy na místech, kde smrk není původní dřevinou, je lepší ponechat les přirozené obnově,“ tvrdí Bláha.

I někteří lesničtí odborníci jsou však přesvědčeni tom, že využití mladých smrčků ze školek by žádnou novou katastrofu v českých lesích nezpůsobilo. A to z jednoduchého důvodu. I když údaj o 6 milionech stromků určených k likvidaci působí hrůzostrašně, v porovnání s důsledky kůrovcové kalamity se jedná o marginálii. „Kalamita letos a v posledních dvou letech vytvořila a ještě vytvoří v Česku odhadem 150 000 hektarů holin beze stromů. I kdybychom použili k obnově všech šest milionů smrčků, pro které dnes ve školkách není uplatnění, obnovíme s jejich pomocí maximálně 2 až 3000 hektarů,“ řekl INFO.CZ Jan Liška z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti. Z tohoto srovnání musí být podle něj každému jasné, že přebytečné smrčky ze školek by k vytvoření další rozsáhlé smrkové monokultury určitě nepřispěly. „Druhou otázkou je, zda by odkup těchto smrčků nemohl do budoucna vytvořit určitý precedens,“ uvedl Liška.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud