Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Sexting, kyberšikana, obtěžování. Stoupá počet dětí, které čelí potížím na internetu

Sexting, kyberšikana, obtěžování. Stoupá počet dětí, které čelí potížím na internetu

Na Linku bezpečí se loni obrátilo kvůli obtěžování na internetu či kyberšikaně nejvíce dětí od roku 2007, jejich počet roste. Konzultanti s problémy v kyberprostoru pomáhali loni 624 dětem. Před deseti lety to bylo 40 dětí. Uvedl to vedoucí Linky bezpečí Peter Porubský v souvislosti se zítřejším Dnem bezpečného internetu.

„Neustále stoupá počet dětí, které se na nás obrací kvůli nebezpečí na internetu, a to s tématy jako sexting, kyberšikana, obtěžování, lákání na schůzku nebo nebezpečné výzvy na internetu,“ uvedl Porubský. Již dříve řekl, že nejčastějším problémem je kyberstalking, tedy dlouhodobé a stupňované pronásledování oběti pomocí informačních technologií. Potíže se sextingem, například rozesíláním vlastních intimních fotografií, tvořily v minulém roce pět procent případů a měly vzrůstající tendenci.

Počet dětí, které sdílí své intimní fotky a videa na internetu, se podle loňského průzkumu za posledních pět let zdvojnásobil. V případě zneužití intimních materiálů se děti bojí někomu svěřit. Dvě třetiny rodičů se tak o problémech svého dítěte nedozví.

Porubský upozornil, že online komunikace je dnes pro děti natolik běžnou součástí komunikace, že také své potíže na Lince bezpečí neřeší už jen telefonáty, ale čím dál více prostřednictvím e-mailů a chatu. Za rok 2017 jich děti na Linku bezpečí poslaly 2827, což je o 900 víc než v předchozím roce. Na chatu přijala linka 2017 kontaktů, což je o 820 meziročně víc. Celkově vyřizovala Linka bezpečí minulý rok 151.421 telefonátů a 4844 e-mailů a chatů.

V e-mailech nejčastěji děti psaly o problémech s rodinou a týráním. Na chatu se konzultanti Linky bezpečí věnovali hlavně dětem s psychickými problémy, jako jsou deprese, úzkosti nebo sebepoškozování. Celkem šedesátkrát museli loni kontaktovat policii, záchranou službu nebo sociálně-právní ochranu dětí.

Na nové formy ohrožení dětí v kyberprostoru se zaměřuje také Linka důvěry, kterou loni spustilo Dětské krizové centrum (DKC). Intimní fotografie podle jeho průzkumu v ČR sdílelo až 15 procent dětí ve věku od osmi do 15 let. A ačkoliv většina dětí považovala osobní schůzku s neznámými lidmi z internetu za nebezpečnou, šlo by na ní údajně 55 procent z nich.

E-maily a chat využívají stále více i dospělí, kteří hledají pomoc Rodičovské linky. Mezi jejich nejčastější problémy patří podle Porubského rozvod v rodině. Narůstá i šikana dospělých.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1