Sledování porna „vyprodukuje“ stejně emisí jako celé Česko | info.cz

Články odjinud

Sledování porna „vyprodukuje“ stejně emisí jako celé Česko

Sledování porna „vyprodukuje“ stejně emisí jako celé Česko
 

Kdo chce skutečně svým dílem bojovat proti globálním klimatickým změnám, měl by výrazně omezit sledování online videí. K takovému závěru dospěla analýza francouzského think tanku The Shift Project. Přenos a prohlížení videí na síti podle ní vygeneruje na celém světě 300 milionů tun oxidu uhličitého ročně, tedy téměř 1 % celosvětových emisí skleníkových plynů.

Z jedné třetiny se podle studie podílejí na těchto emisích videotéky, jako je v Česku známý Netflix. Další bezmála třetinu – tedy necelých 100 milionů tun emisí CO2 – představují videa s pornografickým obsahem. Uživatelé internetového porna jsou tedy „zodpovědní“ za podobné množství skleníkových plynů, jaké vypouštějí do ovzduší všechny české továrny, elektrárny, auta a další emisní zdroje dohromady. Zprávu o produkci emisí jednotlivých států vypracovává každoročně britský energetický gigant BP a podle něj Česko loni vyprodukovalo 103,2 milionu tun emisí CO2 a srovnatelné jsou i hodnoty z uplynulých let.

Ale zpět k digitálnímu obsahu. Autoři zprávy z dílny The Shift Project využili šetření společností Cisco a Sandvine, které dostaly za úkol spočítat přibližné energetické náklady globálního internetového provozu se zaměřením právě na videodata. Poté odhadly, kolik elektřiny se spotřebuje na jejich přenos a zobrazení na různých zařízeních od telefonů přes počítače až k televizorům. Závěrem pak odborníci přepočetli tuto spotřebu na emise, a to na základně globálních průměrných emisí při výrobě elektřiny.

Výsledkem je zjištění, že přenos a přehrávání online videí tvořily loni 60 % globálních datových toků, přičemž autoři studie nezapočítávají videohovory přes Skype ani streamy živého televizního vysílání. Ty se podílejí na celkovém přenosu dat dalšími 20 %.

Celkově lidé využíváním všech dostupných digitálních technologií vyprodukují 4 % všech emisí skleníkových plynů, přičemž do roku 2025 by se mohl tento podíl podle výzkumníků zvednout na dvojnásobek. Z přenosu dat, zejména videí, se tak podle autorů analýzy zveřejněné v časopise New Scientist stává kvůli vysoké energetické spotřebě stále výraznější „znečišťovatel klimatu“. A nic na tom nemění ani fakt, že se jedná o znečišťování nepřímé. Autoři studie proto tvrdí, že regulace energetické spotřeby digitálních technologií bude stejně nutná jako třeba regulace emisní zátěže z průmyslu a dopravy.

Data jako důležitá komodita

Jako jedno z možných opatření uvádějí například zastavení snahy o stále dokonalejší rozlišení obrazu, která je v mnoha případech zbytečná. Lidské oko už rozdíl mnohdy není schopné vnímat, ale energetická náročnost s kvalitou obrazu roste. „Je potřeba, aby vývojáři digitálních technologií pečlivě zvážili celkový dopad služeb, které poskytují,“ řekl pro New Scientist profesor Chris Preist z Univerzity v Bristolu, který se zabývá právě tím, jak technologie ovlivňují životní prostředí. Vedle velkých firem mohou podle něj přispět ke snížení energetické náročnosti datového toku i jednotlivci. „A to třeba tím, že nebudou tak často měnit svá zařízení za větší a modernější nebo nebudou vyžadovat vysoce kvalitní mobilní připojení úplně všude. To jsou pravděpodobně ty nejdůležitější kroky, které můžeme v této chvíli podniknout,“ řekl New Scientist Chris Preist.

Další odborníci ale upozorňují, že o tom, kolik energie se spotřebuje na přenos a využívání „energeticky náročných“ videodat, nebudou rozhodovat ani tak státní regulace jako peníze. Data jsou dnes 'jen' další komoditou, jejíž dostupnost a tedy i využitelnost roste či klesá s cenou. A pokud cena klesá nebo jsou data (tedy videa) dostupná zdarma, odrazí se to pochopitelně na jejich spotřebě.

Omezení přístupu jako jedné z civilizačních vymožeností však paradoxně odmítají takřka všichni, včetně těch nejtvrdších bojovníků za snížení emisí. Naopak. I politické strany s výrazně ekologickým programem volají po tom, aby byla data co nejlevnější a nejpřístupnější. A to třeba právě kvůli tomu, aby si člověk mohl kdykoliv pustit na mobilu či počítači filmy, varující před následky klimatických změn.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud