Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Služba Airbnb do české ekonomiky loni přinesla přes 10 miliard. Část turistů by prý jinak vůbec nepřijela

Služba Airbnb do české ekonomiky loni přinesla přes 10 miliard. Část turistů by prý jinak vůbec nepřijela

Služba Airbnb, díky které si turisté od místních mohou pronajmout krátkodobé ubytování, loni přinesla do české ekonomiky přes 10 miliard korun (cca 400 milionů eur). „Turisté svým ubytovatelům za ubytování zaplatili 75 milionů eur, dalších 320 milionů eur pak utratili během své návštěvy,“ říká studie, kterou firma vydala. Airbnb argumentuje, že nebýt její platformy, část hostů by Českou republiku minulo velkým obloukem. 

„Do české ekonomiky jsme jen loni přivedli téměř 400 milionů eur,“ uvedla pro INFO.CZ Anita Rothová, hlavní analytička firmy. Podle ní patří Česká republika k jedněm z nejpopulárnějších zemím regionu Střední a východní Evropy. 

„V České republice máme přes 11 tisíc hostitelů, kteří loni ve svých domovech za úplatu ubytovali přes milion turistů. Ti do Česka zamířili především z Německa, Spojených států, Velké Británie a z Francie,“ vyplývá ze studie.

Společnost argumentuje, že nebýt služby Airbnb, přibližně třetina turistů by do země buď vůbec nepřijela, nebo by v Česku strávila kratší dobu. To by se následně projevilo i na přínosu pro českou ekonomiku. 

Počet turistů v České republice, kteří shánějí ubytování přes Airbnb, loni meziročně vzrostl o 52 procent. A dvojciferný růst společnost očekává v Česku i v letošním roce, řekla Rothová pro INFO.CZ. Manažerka rovněž potvrdila, že zástupci firmy jednají s českou vládou o případné regulaci, která by se na platformu vztahovala.

Služby sdílené ekonomiky jsou totiž v poslední době trnem v oku tradičním podnikatelům, kteří je viní z úbytku zákazníků. Tak, jako se taxikáři vymezují proti společnosti Uber, je i Airbnb trnem v oku hoteliérům.

Ti argumentují, že mnozí Češi tuto službu využívají téměř profesionálně a jsou tak de facto na úrovni hotelů, nicméně neplatí pro ně přísná regulace, kterou musejí oficiální hotely dodržovat. Městům a vládám zase vadí, že hosté služby Airbnb často neplatí místní poplatky a že se díky profesionalizaci služby vylidňují centra měst. 

„Když hovoříme o regulaci v České republice, respektive i v dalších zemích, tak je pro nás velmi důležité, abychom porozuměli místní komunitě, respektive abychom věděli, jakým způsobem přistoupit k regulacím. Jde o to, aby platil odlišný druh regulace pro lidi, kteří jednou za čas pronajmou svůj domov, a odlišná regulace pro ty, kdo se pronajímání věnuje profesionálněji," naznačuje pozici Airbnb Rothová. 

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1