Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Sníh, mráz, teploty pod nulou i přes den. V česku se příští týden výrazně ochladí

Sníh, mráz, teploty pod nulou i přes den. V česku se příští týden výrazně ochladí

Teplejší období posledních dní končí, v příštím týdnu se výrazně ochladí. Teploty se budou pohybovat pod nulou, lehce se oteplí zhruba v polovině února. Srážkově budou následující čtyři týdny spíše průměrné. Vyplývá to z dlouhodobé předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

„Během celého období se týdenní minimální teploty budou pohybovat pod nulou a maximální teploty budou zvolna stoupat, z hodnot kolem nuly v prvním týdnu až na +5 °C na přelomu února a března,“ uvedl ČHMÚ. Teploty mohou podle meteorologů výrazně kolísat i v jednotlivých dnech.

Dlouhodobá průměrná teplota v ČR od 5. února do 4. března je minus 0,1 stupně Celsia. Letos by se vlivem oteplení ve druhé polovině února neměla od této hodnoty výrazně odchýlit. Nejchladnější byl v tomto období rok 1956, kdy průměrná teplota spadla na minus 9,5 stupně Celsia. V roce 1998 naopak dosáhla 5,3 stupně Celsia.

„Z hlediska srážek se neočekávají velké odchylky, ve všech týdnech předpokládáme srážkově normální průběh počasí,“ dodali meteorologové. Dlouhodobý průměrný úhrn srážek je v tomto období 37 milimetrů.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1