Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Sobotku čeká v Salcburku bitva o mzdy českých zaměstnanců. Zahraniční firmy platí málo, říká

Sobotku čeká v Salcburku bitva o mzdy českých zaměstnanců. Zahraniční firmy platí málo, říká

Premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD) čekají ve středu v Salcburku diskuse o budoucnosti Evropské unie a o hospodářském a sociálních sbližování jejích členů. Sejde se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, rakouským kancléřem Christianem Kernem a slovenským premiérem Robertem Ficem. V souvislosti s výzvami Francie a dalších zemí k boji se mzdovým dumpingem plánuje Sobotka apelovat na to, aby francouzské a rakouské firmy v Česku výrazněji zvyšovaly mzdy.

Kern chce v tzv. slavkovském formátu, tentokrát rozšířeném o Francii, řešit mimo jiné sociální a mzdový dumping. Francie a další západoevropské země stále silněji nesouhlasí s tím, aby lidé z chudších východoevropských států unie na západě společenství pracovali za mzdy odpovídající úrovni běžné v jejich domovských zemích. Macron před nedávnem situaci kritizoval s tím, že východní státy z nižší ceny práce svých pracovníků profitují.

Ministr zahraničí a volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek a Sobotka ale spojují otázku s tím, jak jsou odměňováni na východě Evropy pracovníci společností, jejichž centrály sídlí například ve Francii. „Pokud by to probíhalo nynějším tempem, tak by to trvalo zhruba 222 let, než by české mzdy dohnaly ty francouzské. Pokládáme to za zcela nepřijatelné a nemožné,“ řekl v úterý.

Sobotku na summitu čekají i samostatná jednání s Kernem a Macronem. S novým francouzským prezidentem budou mluvit o strategickém partnerství obou zemí, obranné a bezpečnostní spolupráci i situaci ve Středomoří a Libyi, uvedl Úřad vlády. Sobotka také Macronovi představí plánované akce v rámci oslav 100 let vzniku Československa, které se uskuteční v příštím roce.

Mezi tématy by se mohl objevit i český tendr na provozovatele mýtného systému. Jeho podmínky v pátek kritizoval francouzský velvyslanec v Česku Roland Galharague. Zadávací podmínky soutěže za zhruba 29 miliard korun podle něj poškozují francouzské firmy a naopak nahrávají dosavadnímu správci, rakouské společnosti Kapsch. Ministerstvo dopravy pracuje na oficiální odpovědi, výtky odmítne.

Americký server Politico tento týden napsal, že Macron se chce v Salcburku pokusit přesvědčit evropské spojence, že nemá oči jen pro Německo, a po letech přehlížení se bude snažit oživit vztahy s východní Evropou. Po schůzce v Rakousku bude Macron pokračovat návštěvou Rumunska a Bulharska.

Slavkovský formát byl vytvořen v lednu 2015 ve Slavkově u Brna. Jeho cílem je rozvíjet spolupráci Česka, Rakouska a Slovenska v oblasti sousedských vztahů, evropských politik a v dalších tématech. V současné době předsedá skupině Rakousko. Poslední schůzka premiérů v tomto formátu se uskutečnila letos v červnu v Brně.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1