Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Šojdrová hledala v Řecku uprchlíky „sirotky“: Známe výsledky, takto by mohli přicházet do Česka

Šojdrová hledala v Řecku uprchlíky „sirotky“: Známe výsledky, takto by mohli přicházet do Česka
Plán europoslankyně Michaely Šojdrové, která chce do Česka dostat až 50 „sirotků“ ze Sýrie, má konkrétní obrysy. Jak INFO.CZ na začátku týdne informovalo, politička byla v uplynulých dnech v Řecku, kde se momentálně děti a mladiství nacházejí. Teď si musí svůj záměr obhájit před premiérem Andrejem Babišem. Pokud vláda na přesun kývne, měl by se odehrát v několika vlnách – v té první by se jednalo zřejmě o pět malých dětí bez doprovodu. Závisí prý už jen na odvaze politiků v Česku.

Šojdrová, která s projektem přijetí padesátí dětí a mladistvých původem ze Sýrie přišla, po návratu uvedla, že závěry cesty chce probrat především s premiérem Andrejem Babišem a ministrem vnitra Janem Hamáčkem. Právě na nich nyní záleží, zda k uskutečnění programu opravdu dojde. „Je potřeba oficiální dopis od Jana Hamáčka a vše se může rozeběhnout,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) Martin Rozumek, který europoslankyni na cestě doprovázel. A stejně jako Šojdrová potvrzuje, že řecké úřady jsou spolupráci nakloněny.

Vyplynulo to i ze schůzek, kterých se v Řecku europoslankyně zúčastnila. Konkrétně se podle itineráře, které má INFO.CZ k dispozici, sešla s náměstkyní ministra práce a společenské solidarity Theano Fotiou, vedoucím Azylového odboru řeckého ministerstva vnitra nebo představiteli IOM. Navštívila také azylový dům Faros.

Celkem padesát dětí, pro začátek pět

Jak už Šojdrová avizovala, do Česka by mohla přijít skupina padesáti dětí a nezletilých bez doprovodu. Podle Rozumka by ale nepřišli všichni naráz. „Bylo nám doporučeno začít s menší skupinou. Na úvod by se zřejmě vytipovalo pět dětí,“ popsal ředitel OPU. Česká strana podle něj v Řecku vznesla požadavek, že by se mělo jednat o co nejmenší děti, původem ze Sýrie, které nemají příbuzné v zahraničí.

Skupina v Řecku navštívila tábor v Athénách. Děti a mladiství bez doprovodu ale nežijí zdaleka ve všech případech v podobných zařízeních. „Některé děti žijí úplně na ulici, jiné jsou v policejních celách, protože nemají, kam jít. Některé pobývají ve squattech, některé v pěkných centrech nebo ve starých hotelech, které pronajali jejich majitelé vládě,“ popisuje situaci v zemi ředitel OPU.

Podle Rozumka se poměry zhorší s přicházející zimou. Celkem je v Řecku 3 400 nezletilých bez doprovodu, tedy lidí mladších osmnácti let bez dospělého. Jen asi 1 200 z nich má odpovídající ubytování. „Ostatní jsou buď na ulicích, v nevhodných, nebo až nebezpečných podmínkách,“ tvrdí Rozumek.

Tato čísla potvrzují i údaje Národní centra sociální solidarity (E.K.K.A), které má INFO.CZ k dispozici. Údaje za letošní září mluví o více než 450 nezletilých, kteří jsou vedeni jako bez domova, 415 žijících ve zmiňovaných hotelích nebo 270 v neformálních ubytovacích kapacitách.

Uvolnění kapacit

Rozumek míní, že v případě, že by Česko s přijetím skupiny souhlasilo, šlo by zřejmě o děti a mladistvé, kteří dnes žijí v oficiálních centrech a kteří již prošli povinnou kontrolou. Tím se uvolní kapacity v oficiálních táborech, do nichž budou moct přijít nezletilí dnes žijící v nevyhovujících podmínkách.

Řecko zároveň bude posuzovat tzv. nejlepší zájem dítěte, tedy zda je pro něj přesun do Česka vhodný. „Úřady rády slyšely, že Češi pomáhají (občanská iniciativa – pozn. redakce) a mají připravené rodiny, které by se o děti mohly postarat,“ říká Rozumek.

Českým nápadem se už inspirovalo i Slovensko. Tamní vláda již schválila pověření a do konce roku by měly být na Slovensko převezeny první děti.

„Ani jednoho uprchlíka“

Europoslankyně na začátku týdne uvedla pro INFO.CZ, že odlétá do Řecka, aby „shromáždila všechny potřebné údaje“. S premiérem Babišem se už dříve dohodla na tom, že vybere skupinu nezletilých bez doprovodu, která by mohla být přesunuta do Česka.

S návrhem přišla Šojdrová za premiérem v září. Babiš tehdy přijetí padesáti dětí odmítl s argumentem, že Česko žádné uprchlíky přijímat nebude. Zmiňoval, že je potřeba pomáhat přímo na místě. Později se dohodli, že mu europoslankyně namísto obecného záměru představí konkrétní návrh na pomoc vybraným dětem a mladistvým. Zda na jeho základě k přijetí skupiny opravdu dojde, Babiš v září konkrétně neuvedl.

Jak už INFO.CZ podrobněji popsalo, celou kauzu od začátku provázela řada nejasností a bouřlivá debata. Česko přitom s podobnými programy už historické zkušenosti má.

„Když jsme v minulosti přijímali někoho formou ressetlementu (česky přesídlení – pozn. redakce), tak se za českou stranu provedly předběžné rozhovory v uprchlickém táboře a tyto osoby ihned po přicestování dostaly mezinárodní ochranu. Ale dovedu si představit i ten model, kdy by sem osoby přijely a celé řízení by probíhalo až tady, zřejmě nějakou zrychlenou formou,“ popsala před časem pro INFO.CZ právnička OPU Hana Franková s tím, že principem ressetlementu je právě to, že status dostanou vybrané osoby zrychlenou formou a nemusí procházet celým azylovým řízením jako klasický žadatel o azyl, který by žádal až v Česku.

Podrobnosti, jak by konkrétně přijetí dětí do Česka mělo vypadat, chce Šojdrová veřejně popsat až po setkání s Babišem a Hamáčkem.

O co v kauze jde?
Česká europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) už před několika měsíci navrhla, aby v rámci solidarity se zeměmi, které mají problémy s příchodem migrantů na své území, Česko přijalo několik desítek dětí z tamních utečeneckých táborů. Podle političky by se mělo jednat o 50 syrských nedoprovázených dětí, které se nyní nacházejí v uprchlických centrech v Evropě. Její iniciativa, o níž již dříve informovala vládu a v září ji oficiálně představila v Senátu, vyvolala v médiích a na sociálních sítích emoční lavinu a vyjadřovali se k ní i další politici včetně premiéra Andreje Babiše (ANO). Ten v rozhovoru pro deník Právo uvedl, že s přijetím syrských sirotků nesouhlasí a iniciativu europoslankyně razantně zamítl s tím, že se jedná o předvolební agitaci. I v důsledku kritiky, která se na něj za jeho slova sesypala, později svá slova mírnil a se Šojdrovou se setkal.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1