Články odjinud

Stát přispěje na vybudování památníku v Letech 117 milionů korun. Co vznikne, zatím není jasné

Stát přispěje na vybudování památníku v Letech 117 milionů korun. Co vznikne, zatím není jasné

Památník, naučná stezka, nebo návštěvnické centrum? Veřejnost i příbuzní obětí, které zahynuly v koncentračním táboře v Letech u Písku, dnes debatovali o tom, jak by mělo místo bývalého tábora vypadat. V místě utrpení stovek Romů vznikl v 70. letech vepřín, který se stát rozhodl loni vykoupit a předat do správy Muzea romské kultury, které nyní řeší, co v místě vznikne. Mluví se o stezce z informačními tabulemi i o tom, že by v místě mohla zůstat budova vepřína jako memento minulého režimu. Mezi návrhy je i návštěvnické centrum i alej stromů, jejichž počet by odpovídal počtu obětí. Na financování pomníku se budou kromě státu podílet i takzvané Norské fondy.

Zástupci Muzea romské kultury a společnosti Romea na dnešek do Prahy svolali veřejnou debatu o podobě budoucího památníku v Letech u Písku. V diskusním panelu zasedli příbuzní obětí i Jana Horváthová, která stojí v čele Muzea romské kultury, v jehož správě místo bude. Nyní dle informací Horváthové dochází k vyklízení vepřína a na konci března by mělo dojít k předání areálu.

Stát přispěje na památník 117 milionů korun, Norové milion eur

Hlavním bodem debaty byly úvahy o možné budoucí podobě místa. Jsme přesvědčeni, že památník by měl být určen celé veřejnosti, romské i neromské, a obsahem by měla být důstojná pieta a připomínka, ale i poučení o konkrétní podobě holokaustu Romů na tomto místě,” uvedla Horváthová. V místě by mělo vzniknout mimo polohu bývalého tábora návštěvnické centrum se stálou výstavou, kde by nechyběly ani artefakty, které odhalil archeologický průzkum.

Chceme, aby v místě masových hrobů a na místě bývalého areálu tábora fungovalo tiché pietní místo. Pozůstalí mají představu mohyly s křesťanskou symbolikou. V pietní části areálu se zachovaly půdorysy staveb bývalého tábora, a ty bychom chtěli kontrastně označit stejně jako areál celého tábora. Máme také představu o stromové aleji, kde by mohl počet stromů odpovídat počtu obětí a tato alej by spojovala pietní část s návštěvnickým centrem,” dodala Horváthová.

Na financování památníku se kromě státu budou podílet i zahraniční zdroje. Ze státního rozpočtu uvolníme 117 milionů korun. Norové chtějí ze svých fondů přispět milion eur. Celková hodnota investice se tak pohybuje kolem 141 milionů korun, z toho asi 120 milionů bude stát demolice a rekultivace místa,” uvedl Jaroslav Kolčava z Ministerstva kultury.

Stavba začne pravděpodobně příští rok

Do debaty se zapojili i pozůstalí obětí. V Letech byla moje matka, sestra i bratr. Vím, co se stalo moji sestře, té byly dva měsíce… bachař ji chytnul za nohy a hodil ji do potoka. Co se stalo v táboře s bratrem, nevím,” uvedl Jan Hauer. O památníku nemá konkrétní představu, ale chtěl by, aby to “nebylo nic drahého, velkého, ale aby to byla důstojná pieta”.

Po převzetí areálu, které je plánováno na konec března, začne archeologický výzkum. Do léta by muzeum chtělo upřesnit své představy ohledně podoby místa a vypsat architektonickou soutěž. Stavět by se mělo začít po demolici a rekultivaci pravděpodobně příští rok.

Romský aktivista a prezident Výboru pro odškodnění romského holocaustu v ČR Čeněk Růžička v nedávném rozhovoru pro INFO.CZ uvedl, že by na místě nechtěl stavět žádná vzdělávací centra a zachovat tak pietu místa. Je potřeba prasečák zbourat, místo rekultivovat a osadit hezkým trávníkem. Dle plánků pak označit, kde budovy tábora stály, a dát tam nové informační tabule a propojit to se stávající naučnou stezkou. Měl by se tam zveřejnit také letský domácí řád, který vypovídá o podmínkách v táboře,” uvedl Růžička. Zároveň by chtěl zachovat i budovu bývalého vepřína jako memento zhovadilosti komunistického režimu”.

Podobný nápad podporuje i publicista Markus Pape, který se společně se spisovatelem Paulem Polanskym podílel v devadesátých letech na odhalování archivních materiálů o táboře a svá zjištění uvedl v knize A nikdo vám nebude věřit. Kdyby bylo na mě, tak bych ten vepřín prohlásil za národní památku, jako pomník kolaborace a lhostejnosti. Je hmotným svědectvím o době války, ale i době poválečné a době po listopadu 1989. Pokud bych mohl rozhodovat, alespoň jednu budovu vepřína, samozřejmě už bez prasat, bych v místě zachoval a vevnitř bych udělal takovou uměleckou instalaci. Aby každý, kdo tam přijde, si mohl čuchnout a ucítit ten zápach z prasat, který tam přeživší a pozůstalí obětí při svých návštěvách místa jejich utrpení museli snášet více než čtyřicet let,” uvedl v rozhovoru pro INFO.CZ Pape. Důležité podle něj ale je, aby o podobě místa rozhodli pozůstalí po obětech.

Tábor v Letech u Písku zřídily v roce 1940 protektorátní úřady jako kárný pracovní. Po dvou letech v srpnu 1942 se zařízení změnilo na Cikánský tábor, ve kterém byly uvězněny celé rodiny. Počátkem roku 1943 vypukla rozsáhlá tyfová epidemie. V srpnu 1943 byl tábor uzavřen a následně vypálen a srovnán se zemí. Většinu zbývajících obyvatel odeslali do Osvětimi.

Odhady o počtu obětí v táboře se liší. Dle vládních dokumentů zemřelo nejméně 327 lidí, z toho 241 dětí. Rodiny žily v táboře odděleně - zvlášť ženy, muži, ale i děti. Právě ty se staly bez dostatečné péče nejzranitelnějšími oběťmi. Někteří badatelé předpokládají, že mrtvých mohlo být mnohem více, což by mohla potvrdit případná exhumace v místě.

V 70. letech v místě vznikl vepřín. Vláda se ho loni rozhodla za 450 milionů od soukromé firmy AGPI vykoupit. Podle Horváthové plánuje Muzeum romské kultury ještě jednu debatu o podobě památníku. Uskutečnit by se měla 25. dubna přímo v Letech a zapojit do diskuse by se měli i místní obyvatelé.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud