Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Stát půjčí mladým rodinám až dva miliony na bydlení. Peníze budou sloužit na rekonstrukci i koupi nového

Stát půjčí mladým rodinám až dva miliony na bydlení. Peníze budou sloužit na rekonstrukci i koupi nového

Stát půjčí mladým rodinám do 36 let na rekonstrukci nebo pořízení nového bydlení až dva miliony korun. Úroková sazba bude jedno procento s garantovanou dobou 20 let, maximální doba splácení bude ve výjimečných případech 25 let. Příjem žádostí bude zahájen 15. srpna. Návrh ministerstva pro místní rozvoj (MMR) dnes na svém jednání schválila vláda. Pro letošek je na půjčky ze Státního fondu rozvoje bydlení (SFRB) vyčleněno 650 milionů korun. Státní úvěr lze kombinovat s hypotékou. Hypotéku tímto úvěrem ovšem nejde splatit.

Půjčky na bydlení pro mladé navrhovala už předchozí vláda, zájem byl ovšem mizivý. „Hlavním důvodem byla velice nízká částka, kterou stát poskytoval. Žadatelé by si k tomu museli většinou vzít ještě spotřebitelský úvěr, tak si už rovnou sjednali hypotéku u banky,“ sdělila ČTK už dříve ministryně pro místní rozvoj v demisi Klára Dostálová (za ANO).

Podle nařízení, které vláda schválila před dvěma roky, si žadatel mohl půjčit maximálně 600.000 korun, maximální doba splatnosti úvěru byla 15 let. Nynější schválená verze zahrnuje tři kategorie. Na modernizaci bytu stát půjčí nejvýše 300.000 korun. Při koupi bytu je maximum 1,2 milionu korun, v případě stavby nebo koupě rodinného domu je nejvyšší možná půjčka stanovena na dva miliony korun. Úvěr bude poskytnut maximálně do 80 procent skutečných nákladů na výstavbu nebo koupi, u rodinných domů včetně pořizovací ceny pozemku.

Rozdíl je také v tom, kdo o půjčku může žádat. Podle předchozího nařízení musel být jeden z žadatelů mladší než 36 let, společně navíc museli pečovat o dítě do šesti let. „To se teď změnilo. Pokud o půjčku požádají manželé nebo registrovaní partneři, dítě mít nemusí. Ovšem pokud manželé nebudou, dítě do 15 let je podmínkou. Tímto opatřením sledujeme rodinu a všechny vazby na ni. Takže podporujeme manželství,“ řekla dále ministryně.

MMR si podle ní na základě předchozího nařízení vlády mezi mladými lidmi udělalo dotazníkové šetření. "Tím, jak se dnes posunují manželské svazky a mladí se většinou berou až po třicítce, tak tam byly i ambice posunout věkovou hranici až na 40 let. Ale myslíme si, že to už jsou lidé v produktivním věku, kteří by měli dosáhnout na komerční hypotéky," doplnila Dostálová.

Maximální doba splatnosti je stanovena u modernizace na deset let, u koupě nebo stavby až 20 let. Ve výjimečných případech, jako například při závažné nemoci, je doba splácení prodloužena na 25 let. Bonusem je odečet 30.000 korun z jistiny za každé narozené nebo osvojené dítě v průběhu trvání úvěrového vztahu.

V připomínkách v dotazníku MMR také zaznělo, že při pražské cenové úrovni je výše půjčky pro hlavní město příliš nízká. „Program je určen samozřejmě pro všechny, ale primárně necílí na Prahu, kde má dobře placenou práci většina lidí. Snažíme se i o to, aby se nevysídloval venkov a menší města, aby ti mladí lidé zůstávali tam,“ podotkla Dostálová.

SFRB bude zpracovávat žádosti v pořadí, ve kterém budou doručeny. Na letošek je z fondu vyčleněno 650 milionů korun, v dalších letech se počítá s miliardou ročně. "Ale máme rezervy v jiných programech, takže bychom sem uměli peníze přesunout. Program navíc není časově omezen, takže některé žádosti mohou být převedeny do následujícího roku. Obecně, když není zájem o nějaký program, tak změníme podmínky nebo ho nahradíme jiným. Ale myslím, že zájem o půjčky na bydlení mladým by mohl být dlouhodobý," dodala ministryně.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

Praha Brno Ostrava

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Zoufalec týdne: Piráti. Komentář Petra Holce

Ani topení počítačem nebo neschopnost pozvat elektronicky někoho na poslanecký výslech vám o Pirátech neřekne tolik jako projev jejich šéfa Ivana Bartoše na nedělním pirátském happeningu k internetu, jak jinak. Evropský parlament bude 12. září hlasovat o směrnici k autorskému právu, která má mimo jiné omezit internetové pirátství velkých firem jako Google na účet tradičních médií. A Pirátům se to nelíbí.

Jako správní piráti chtějí pirátství se vším všudy, něco jako v Somálsku. „Připravovaná legislativa a zejména její články 11 a 13 představují skutečnou hrozbu. A já bych skutečně nerad sledoval to, jak příběh George Orwella začíná nabírat reálné obrysy, kdy se historie a realita nebude přepisovat, ale z internetu mohou pod různými záminkami mizet informace, které prostě už nikdy běžný člověk nedohledá a o jejichž existenci nebude ani vědět,” řekl Bartoš na akci.

Fakt? Piráti, samozvaní guruové „digitálu“, se hlásí o státní funkce ohledně e-governmentu, zatímco sami shání odborníky na e-government. Prostě Piráti, i když teď kluci oblékli saka. Nejen Bartoš jako by spal v idylických 90. letech, kdy nás web měl osvobodit od všeho zlého. Pamatujete? Informace zdarma potečou jak voda a svět bude najednou lepší, svobodnější a demokratičtější.

Link

Ještě tehdy neexistoval Facebook, Twitter ani Instagram a málokdo tušil, že z nás právě internet vytáhne to nejhorší. Dejte někomu prostor pustit svou fantazii a uděláte Donalda Trumpa prezidentem. Většina z nás předtím pořád žila v reálném světě a virtuální realita patřila do sci-fi. Internet to ale i s pomocí sociálních sítí, z nichž se mezitím stala spíš antisociální černá díra plná falše a narcisismu, dokázal rychle otočit: ze sci-fi dělá stále sofistikovaněji realitu ohrožující nejen naši příčetnost, ale i demokracii.

Osvobozuje nás od svobody a sám se mění v Orwella. Přiznal si to dokonce už i Facebook, cynický pionýr toho všeho, a začal proto sám sebe radši cenzurovat. Což vám mimochodem o závažnosti problému řekne vše, co jste (ne)chtěli vědět. Evropská směrnice samozřejmě internet neomezuje ani necenzuruje, ostatně i v Bruselu se v pracovní době rádi věnují vlastnímu Facebooku, Twitteru nebo Instagramu.

Například Bartošem zmiňovaný článek 11 má tradiční media chránit před pirátstvím firem typu Google, které na webu zobrazují linky na mediální články a umožňují náhled obsahu. Je to obchodní model á la Somálsko: zadarmo si „vypůjčíme“ váš obsah, za který jste zaplatili, a za to shrábneme většinu peněz z reklamy. A vy si přežívejte, jak chcete.

Link

Evropská směrnice chce proto tradiční vydavatele chránit před tímto pirátstvím aspoň tím, že jim umožní účtovat za odkazy nebo náhledy jejich vlastního obsahu poplatek. Vlastně to není nic moc revolučního – nebo aspoň v nepirátské části světa: směrnice v podstatě jen říká, že za zboží někoho jiného máte zaplatit. Všechno všech totiž nakonec nebylo ani v komunismu, což si ovšem většina kluků z Pirátů nepamatuje.

Korunu všemu ale nasadil pirátský kandidát na pražského primátora Zdeněk Hřib. Ten se zasnil a řekl, že nás právě neregulovaný internet „chrání před autoritativními tendencemi ve společnosti”. A sakra! To nikdy neslyšel o Putinových trollech? Nebo o guruovi falešného strachu jménem Tomio Okamura, který se i díky vlastním webovým fake news teď s Piráty pere o titul třetí nejsilnější politické strany?

Ale dost zoufalství. Piráti a zvlášť jejich šéf Bartoš umí rozdat i naději a optimismus. Třeba když se ho server Novinky.cz zeptal, jestli už jsou Piráti zralí na to vést Prahu, kde si čtyři roky trénují politické pirátství. „Taková otázka mi připadá dost vtipná. Když si vzpomenu, s jakými zkušenostmi do vedení města nastoupila Adriana Krnáčová… I tady v poslaneckém klubu, i v rámci strany máme lidi vzdělané a bystré a méně vzdělané a méně bystré. To je normální. Myslím, že jsme kompetentní. Rozumíme financování města,“ odpověděl Bartoš. A jejda!

-1