Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Stát sponzoruje zvířata na Čapím hnízdě dotacemi pro malé firmy. Babišův koncern má ale miliardové tržby

Stát sponzoruje zvířata na Čapím hnízdě dotacemi pro malé firmy. Babišův koncern má ale miliardové tržby

Farma Čapí hnízdo stále dostává od státu dotace na chov zvířat nebo přepravu koní na výstavy. Jde většinou o několik tisíc korun, peníze z rozpočtu ministerstva zemědělství jsou ale určené pro malé a střední podniky. Vlastník farmy společnost Imoba je přitom součástí koncernu SynBiol, který měl předloni tržby 3,4 miliardy korun. Informují o tom dnešní Hospodářské noviny (HN). Kvůli padesátimilionové evropské dotaci pro Čapí hnízdo z roku 2008 obvinila policie z podvodu 11 lidí včetně premiéra Andreje Babiše (ANO) a místopředsedy hnutí ANO Jaroslava Faltýnka.

Ministerstvo dřív tvrdilo, že farma státní dotace nikdy nebrala. Z přehledu vyplacených podpor ale podle HN vyplývá, že Čapí hnízdo loni dostalo 21.290 korun na chov koz a ovcí, o rok dříve to bylo více než 30 tisíc korun. Podle pravidel o tyto dotace může žádat jen podnik, který má maximálně 250 zaměstnanců a roční obrat do 50 milionů eur (1,3 miliardy korun). Podmínkám vyhovuje Imoba, ale nikoliv SynBiol.

Podle ministerstva je odpovědný žadatel, který podepisuje čestné prohlášení. Bez zvýšení byrokratické zátěže žadatelů prý nelze posoudit, jestli podmínky splňují. Neumí to ani chovatelské svazy, které dotace přerozdělují. "Ročně vyřizujeme kolem čtyř a půl tisíce žádostí. Většinou jsou od drobných chovatelů," řekl HN předseda Svazu chovatelů ovcí a koz Vít Mareš. Potvrdil, že svaz od Imoby a Farmy Čapí hnízdo dostal v minulých letech žádost s čestným prohlášením, že podmínky splňují.

"Já se tím nebudu zabývat, protože já se SynBiolem nemám nic společného," reagoval dnes Babiš na dotaz novinářů ohledně dotací pro Čapí hnízdo. Babiš byl ale do loňského února jediným akcionářem SynBiolu, poté společnost vložil do svěřenského fondu spolu s akciemi holdingu Agrofert. Imoba v minulosti patřila pod Agrofert, Čapí hnízdo koupila v roce 2013.

Vyjádření společnosti deník nezískal. "Imoba je soukromá společnost a necítí potřebu na dotaz odpovídat," sdělil HN Jan Pavlů z divize komunikace Agrofertu.

Sedm let Čapí hnízdo bralo také dotace na hektar a podle počtu zvířat, které byly hrazené především z EU. Celkem farma dostala 2,7 milionu korun. Od roku 2015 má ale na tyto peníze nárok jen ten, kdo má alespoň třetinu příjmu ze zemědělství, což Imoba není, uvedly HN.

"Já se tím nebudu zabývat, protože já se SynBiolem nemám nic společného," reagoval dnes Babiš na dotaz novinářů ohledně dotací pro Čapí hnízdo. Babiš byl do loňského února jediným akcionářem SynBiolu, poté společnost vložil do svěřenského fondu.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1