Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Státní dluh zůstane letos na hodnotě 1,613 bilionu korun. Od roku 2013 klesl o 70 miliard, tvrdí Babiš

Státní dluh zůstane letos na hodnotě 1,613 bilionu korun. Od roku 2013 klesl o 70 miliard, tvrdí Babiš

Státní dluh bude na konci letošního roku 1,613 bilionu korun. Uvedl to na dnešní tiskové konferenci ministr financí Andrej Babiš (ANO). Na konci loňského roku dluh činil rovněž 1,613 bilionu korun. Podle Babiše nynější vláda od konce roku 2013 snížila dluh o 70 miliard korun.

Ministr uvedl, že 14 procent státního dluhu tvoří dluhy s nulovým nebo záporným úrokem. To vyplývá z vývoje v posledních letech, kdy stát prodával dluhopisy právě s tímto výnosem. Investoři tak v řadě případů fakticky státu platí za to, že mu půjčili peníze.

Na obsluze státního dluh tak letos MF podle ministra ušetří pět miliard korun. Peníze využije od července na desetiprocentní zvýšení tarifů platů příslušníků bezpečnostních sborů, zaměstnanců v kultuře, zdravotnictví, sociálních službách a nepedagogickým pracovníkům ve školství.

Úspora podle Babiše umožní také zavést od 1. září kariérní řád učitelů a navýšení ostatních tarifů od listopadu o deset procent. Rovněž by měl stoupnout zvláštní příplatek pro zdravotní sestry ve směnném provozu.

Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1