Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Tahle země není pro vás, zpátky do letadla! Česká policie vyhání uprchlíky v ohrožení života, tvrdí právníci

Tahle země není pro vás, zpátky do letadla! Česká policie vyhání uprchlíky v ohrožení života, tvrdí právníci

Několik menších místností se střídmým přísunem denního světla za mřížemi, poblíž letištní plochy. Tak vypadá přijímací středisko na ruzyňském letišti v Praze. Přebývají tu cizinci žádající o azyl, než projdou vstupním pohovorem, zdravotní prohlídkou a začne jim běžet proces udělení mezinárodní ochrany. Středisko většinou ve švech nepraská. Česko uprchlíky neláká. Najdou se ovšem tací, kteří o azyl požádat chtějí. Jenže policie se je v mnoha případech snaží posadit rovnou na let zpátky, tvrdí organizace zastupující migranty.

Na pražské letiště přiletěla na konci loňského roku i rodina iráckých Kurdů se čtyřmi dětmi. Nejstaršímu je patnáct let, nejmladšímu dva roky. Ve své domovině bydleli v oblasti Sindžáru. Radikálové z IS v místní komunitě jezídů násilně rekrutují muže včetně dětí. Donutit k tomu chtěli i zmíněnou rodinu. Po vzoru dalších členů komunity před džihádisty mohli utéct do hor a riskovat životy tam. Skrývat se v nich je ale nebezpečné samo o sobě, natož s malými dětmi. Rozhodli se proto prchnout ze země.

Do Česka přicestovali s platným vízem. Už v tranzitním prostoru se podle slov právníků, kteří rodinu zastupují, pokusili požádat o azyl. „Policie jim ale platná víza anulovala. Nikdo jim nepřetlumočil proč. Policie s nimi komunikovala v podstatě gesty a pár slovy v angličtině. Až když z gest pochopili, že jim policie hrozí deportací, tak si rodina ve strachu zničila pasy,“ popisuje právnička Hana Franková z Organizace pro pomoc uprchlíkům. Noc Iráčané strávili v policejní cele na letišti.

Celá situace se pak sice zkomplikovala, pro rodinu ale paradoxně nabrala dobrý směr. Policie se je kvůli zničeným pasům rozhodla vyhostit. Jenže ministerstvo vnitra rozhodlo, že kvůli válečné situaci v Iráku se rodina do země vrátit nemůže. „To znamená, že hned po příjezdu s platnými doklady by je bývala policie poslala hned tím samým letem zpět a nikdo by nezkoumal bezpečnostní situaci. Absurdně až poté, co si zničili pasy, se na to někdo vůbec zaměřil,“ vysvětluje Franková. O dalším osudu rodiny se rozhodovalo tento měsíc. A přesto že právníci ještě nemají rozhodnutí v ruce, předpokládají, že rodina mezinárodní ochranu dostala. Právě kvůli nebezpečí, kterému by doma v Iráku čelila.

„Středisko na letišti je určeno právě pro lidi, kteří přiletí bez papírů nebo s falešným dokladem. Ti, co papíry mají, pokračují dál přes budovu letiště a žádají o azyl v jiném českém přijímacím středisku.“
Hana Franková, právnička Organizace pro pomoc uprchlíkům

Podle právníků přitom nejde o ojedinělý případ. Policejní statistiky ukazují, že v některých měsících policie dál do Česka nepustí dvacet až třicet lidí. Počet žádostí o azyl je v Česku dlouhodobě nízký a místo by se tak v přijímacím středisku našlo. Směřovat by do něj přitom měli právě lidé, kteří mají problémy s doklady. „Je určeno právě pro lidi, kteří přiletí bez papírů nebo s falešným dokladem. Ti, co papíry mají, pokračují dál přes budovu letiště a žádají o azyl v jiném českém přijímacím středisku, které je v Zastávce u Brna,“ vysvětluje Franková.

Podle ní část migrantů skončí místo v uprchlickém zařízení rovnou ve vazbě. Většinou putují do ruzyňské věznice. Tam s nimi běží trestní řízení kvůli falešným dokladům a čeká je vyhoštění. Příkladem je příběh muže ze Srí Lanky. Už na letišti podle právníků opakoval policii v angličtině slovo uprchlík, stejně ale skončil v ruzyňské věznici. Podle Frankové přitom prožil ve své zemi mučení i sexuální násilí a důvody udělit mu azyl by tu tedy byly. Organizace tak vidí za chováním policie i tlumočníků snahu vykreslit Česko jako zemi vůči migrantům tak nevstřícnou, že sem ani nikdo nebude chtít.

„O azyl žádat nechtějí“

Cizinecká policie se ale ostře brání. „Je naprostý nesmysl, že by cizinecká policie jakkoliv ztěžovala, nebo dokonce mařila snahu cizinců požádat v České republice o azyl,“ uvedla už před časem mluvčí Kateřina Rendlová. Organizace podle ní upozorňuje na případy, ve kterých cizinci o azyl žádat vůbec nechtěli, nesplňovali náležitosti pro vstup a pobyt na území, a proto je policie dál nepustila. „Policie za minulý rok odepřela vstup 369 osobám, které se při hraniční kontrole prokázaly padělaným cestovním dokladem anebo nedisponovaly vízem ani jiným pobytovým oprávněním. Zároveň nepožádaly o mezinárodní ochranu,“ říká mluvčí. Nejčastěji podle ní jde o lidi z Ázerbajdžánu, Iráku, Ruska a Gruzie. Podle policie cizinci o azyl v Česku nestojí a ani o něj nežádají, protože vědí, že by tak ztratili možnost získat ho v jiné zemi. Tvrdí také, že konkrétní případy byly prošetřeny a na žádné pochybení se nepřišlo.

Podle Frankové je praxe ale o dost složitější. V případě už zmíněného Srílančana se právníci obrátili i na Evropskou komisi a čekají na odpověď. Zároveň běží řízení u ombudsmanky. Podle organizace se tak ještě nedá mluvit o tom, že by se žádné pochybení policie nenašlo.

„Máme zdokumentované případy uprchlíků včetně rodin s malými dětmi, které přijely s platným vízem, a policie jim posunky a pár českými slovy sdělila, že vstup na území jim nebude povolen. Pokud policie bez tlumočníka naznačí, že vstup není povolen, lze jen těžko hovořit o zákonné proceduře a lze si jen klást otázku, z čeho policie bez tlumočníka zjistila, že dané osoba s platným vízem vlastně nesplňuje podmínky pro vstup na území a že se může bezpečně vracet domů,“ oponuje Franková. Připomíná i to, že i kdyby žadatel o azyl vízum neměl, tak ho za to podle Úmluvy o právním postavení uprchlíků nikdo nemůže trestat. V praxi si totiž uprchlíci můžou často jen obtížně obstarat papíry, aby se do země dostali legálně.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744