Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Táňa Fischerová varuje před rozpadem českého státu. Podle ní vzniká podhoubí pro autoritativní vládce

Táňa Fischerová varuje před rozpadem českého státu. Podle ní vzniká podhoubí pro autoritativní vládce

Každý člověk by se měl snažit udělat něco navíc a pomáhat s tím, aby se společnost měnila k lepšímu. V rozhovoru s ČTK to řekla herečka, předsedkyně Českého helsinského výboru (ČHV) a bývalá politička Táňa Fischerová, která v úterý oslaví 70. narozeniny. Sama se snažila a snaží prosazovat ideály lepší společnosti ve všech profesích, v nichž působila.

Na první pohled je podle Fischerové situace v Česku, zejména při srovnání se státy bývalého Sovětského svazu, poměrně dobrá. "Ale když se podíváte hlouběji, vidíte, že stát začíná slábnout, že se rozkládají jeho struktury, že začíná vítězit svévole, že policie nefunguje, jak by měla. Že mají lidé pocit, že se nedovolají práva. To všechno jsou velmi špatné signály, protože to dohromady působí nedůvěru k celému systému, nahrává to různým autoritativním vládcům a populismu," řekla.

Podle ní přibývá případů, kdy se slabým lidem nedostává pomoci. "Není normální, že přibývá bezdomovců. Není normální, že tu nejsou sociální byty. Není normální, že každý vydělává na každém. Všechno to vede k tomu, že se lidé cítí víc frustrovaní, a když se podívají do budoucna, cítí velkou nejistotu a strach," řekla.

Řešením celé situace podle ní může být jen to, že se jednotlivci začnou víc starat. "Myslím, že každý jeden člověk na sebe musí vzít kousek toho břemena nad svůj osobní osud, nad svoji práci, rodinu a ještě se snažit pomoct někde jinde," řekla Fischerová. Podle ní v Česku je mnoho lidí, kteří se o to snaží. "Je to zápas malých lidí, kteří už jsou občas opravdu unaveni, s těmi velkými," podotkla.

Sama se snaží pomáhat prostřednictvím ČHV a díky dobrému jménu organizace má dojem, že se daří na problémy upozorňovat a pomáhat je řešit. Na druhou stranu ale podle ní ve společnosti sílí odpor proti neziskovým organizacím a zejména vůči těm, které se zasazují o lidská práva. "Musím říct, že nad tím žasnu. To po revoluci nebylo, všichni vnímali neziskový sektor jako krev demokracie, to podstatné. A je to taky tak, protože ve všech oborech své činnosti snímají břemeno ze státu, protože stát tyhle věci nemá dělat a nedělá je dobře," řekla.

Neziskové organizace podle ní začínají být vnímány negativně i kvůli tomu, že jsou trnem v oku politikům, kteří dávají přednost ekonomickým zájmům nad společenskými tématy. "Není to zrovna příjemné. Ale člověk nemůže splývat s proudem. Já se celý život snažila řídit podle svého svědomí," řekla.

Fischerová v politice sama působila, v letech 2002 až 2006 byla poslankyní. "Já jsem se (tam) cítila být na jiném principu a cítila jsem se zastupovat občanskou společnost, byť na kandidátce Unie svobody," řekla. I proto občas narážela, protože se nechtěla podřizovat stranickým stanoviskům a trvala na svých postojích.

Čtyři roky ve Sněmovně ji pak přivedly k názoru, že politický systém nefunguje, jak by měl. "Jak to je všechno vyprázdněné, povrchní a jak tam nejde o žádné nové myšlenky, nové programy a ideály, jenom o zápas jednoho s druhým," řekla. I kvůli tomu poté založila Klíčové hnutí, které usiluje o jiné, více idealistické pojetí politiky. Je nicméně zklamaná z toho, že se jí zatím nepodařilo těmito postoji oslovit větší část společnosti.

Své principy chtěla prosazovat, když vyslyšela doporučení lidí ze svého okolí a v roce 2013 kandidovala na prezidentku. "Věděla jsem v tu dobu přesně, že by to přineslo té zemi zas nějaké nadechnutí. Zejména té občanské společnosti," řekla. Ve volbách ale neuspěla.

Politická kariéra Fischerové ovlivnila tu hereckou. V době působení ve Sněmovně musela herectví omezit kvůli nedostatku času. Dále její hereckou kariéru poškodila kandidatura na prezidentku. "Tam vznikly velké emoce a vášně. A politika strašně rozděluje lidi. Já jsem najednou byla brána jako politik a nikoli jako herečka," řekla.

V současnosti Fischerová znovu více hraje. "Sice nedělám velké projekce, velké filmy a ve velkých divadlech, ale mám čtyři nebo pět drobných představení, se kterými jezdím. Dělám to, co mám ráda, dělám s lidmi, které mám ráda," řekla. Po představeních často hovoří s diváky a mívá pocit, že s nimi názorově souzní.

 

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1