Těžba lithia v Česku znovu na scéně. Do hry o „bílé zlato“ vstupuje důlní firma ČEZu | info.cz

Články odjinud

Těžba lithia v Česku znovu na scéně. Do hry o „bílé zlato“ vstupuje důlní firma ČEZu

Z těžby lithia v Krušných horách se v České republice v posledních pár letech stalo silné politické téma. Informace o tom, že hodlají tento cenný nerost těžit soukromé zahraniční firmy, sehrála poměrně velkou roli při posledních parlamentních volbách. Po letech takřka úplné nečinnosti se zaktivizoval stát, který aktuálně chystá plány, jak bude nakonec těžit nerost budoucnosti, využitelný v moderních technologiích, sám. Vyplývá to z „Informace o postupu prací při vyhodnocování ložisek nerostných surovin“, která byla vypracována pro kabinet premiéra Andreje Babiše.

Těžit lithium by, vyjma privátních těžařů, nově chtěla společnost Severočeské doly. Ta je jako takzvaná řízená osoba součástí koncernu akciové společnosti ČEZ. Severočeské doly svou těžební činnost provozují v Severočeské hnědouhelné pánvi na dvou odloučených lokalitách Tušimice a Bílina. Doly Bílina jsou producentem nízko sirnatého tříděného a energetického uhlí. Doly Nástup Tušimice ročně produkují řádově 23 mil. tun uhlí a jsou největším producentem hnědého uhlí v České republice.

Z analýzy pro vládu, kterou Ekonomický deník získal, vyplývá, že státní podnik DIAMO předložil ministerstvu průmyslu a obchodu v červnu 2019 průběžnou zprávu o výsledcích zkoumání naleziště na Cínovci, severní části – (SEV je zkratka studie ekonomické výhodnosti – pozn. red). „V SEV Cínovec je navržena otvírka a dobývací metoda včetně způsobu úpravy s kapacitou dolu 400 kilotun za rok těžené a zpracovávané suroviny. Všechny fáze produkčního života dolu od projektu po zahlazování následků po hornické činnosti byly nákladově oceněny a zahrnuty do ekonomického vyhodnocení,“ stojí v informaci pro vládu.

Na základě výsledků studie ekonomické výhodnosti Cínovec byly proto zahájeny následující práce na: zpřesnění a dokončení 3D modelu ložiska za využití více než 35 000 analýz obsahů lithia, cínu a wolframu; novém vymezení těžebních bloků s obsahem min. 0,3 % lithia na základě aktuálního modelu; modifikaci návrhu otvírky a organizaci těžby s kapacitou dolu 800 kilotun za rok; laboratorním testování technologie úpravy, problematice nakládání s vedlejšími produkty úpravy (písky, technický granulát, cín, wolfram atd.).

Státní podnik DIAMO byl tedy kvůli těžbě lithia osloven společností Severočeské doly, prostřednictvím ministerstva průmyslu a obchodu, s žádostí o zpracování návrhu otvírky, těžby a zpracování ‚Li suroviny‘ včetně vyčíslení investičních a provozních nákladů. „Zároveň DIAMO poskytuje expertní konzultační servis společnosti Severočeské doly, při hledání vhodného komplexního technologického řešení osvojení ložiska Li v rudního revíru Cínovec. Poskytnuté materiály budou podkladem pro strategické rozhodování společnosti ČEZ, a. s., o míře zapojení do projektu osvojení ložiska Li v rudním revíru Cínovec,“ stojí ve vládní analýze, kterou má Ekonomický deník k dispozici.

Při analýze cínoveckého ložiska nebylo možné využít znalostí a výsledků nových geologicko- průzkumných a výzkumných prací provedených soukromými společnostmi na zmiňované lokalitě. Těžit se tu chystají společnosti Cínovecká deponie z českých fondů RSJ (jedním za majitelů je podnikatel Karel Janeček  – pozn. red.) a European Metal Holdings, která je registrovaná v Austrálii, ale její vlastnická struktura není zcela průhledná.

Při zpracování byly proto využity pouze výsledky v minulosti provedených výzkumných a průzkumných prací.

Nyní pojďme ke konkrétnějším údajům. Pro dobývání lithia státní společností byly stanoveny tři etapy. Těžba na Cínovci-sever je v důlní části navržena ve dvou variantách podle způsobu otvírky ložiska – štolou z úpatí hory a jámou na vrcholu. V této části studie ekonomické výhodnosti jsou řešeny, mimo otvírku a kapacity dolu, také technologie dobývání, doprava, větrání, komunikace atd. K navržené technologii těžby a úpravy byly zjištěny provozní a investiční náklady (včetně ceny práce a spotřebního materiálu), a to pro obě varianty otvírky.

Pro výhodnější z variant otvírky bylo zpracováno celkové ekonomické vyhodnocení včetně započítání časové hodnoty peněz. Celkové ekonomické vyhodnocení je variantně posuzováno pro dvě rozdílné průměrné koncentrace lithia v těžené rudnině (0,2 a 0,3 %) a dva způsoby otvírky ložiska (otvírka jámou z vrcholu kopce, otvírka štolou z úpatí).

Po zapracování výsledků ekonomického zhodnocení záměru a dalších ovlivňujících faktorů, jako jsou oblastní vztahy, rizika (těžební, právní, environmentální) a další ovlivňující aspekty, byla v červnu 2019 předložena ministerstvu už zmiňovaná průběžná zpráva vycházející z výsledků I. etapy zpracování ložiska Cínovec sever.

V druhé polovině roku 2019 probíhaly práce na zpřesnění prostorové distribuce mineralizace lithia a na optimalizaci investičních a provozních nákladů. Pomocí blokového 3D krigingu (odhadu zdrojů – pozn. red.) byl dokončen model ložiskové oblasti s využitím více než 35 tisíc chemických analýz obsahu lithia a stejné počty analýz pro cín a wolfram. S využitím povrchové geologické mapy a petrografických popisů vrtů bylo vymodelováno těleso granitové kupole a uvažované bloky suroviny lithia byly omezeny pouze na toto těleso.

Na základě tohoto modelu probíhají práce na zacílení těžebních aktivit do oblastí s nejvyššími obsahy lithia tak, aby byly vynaloženy co nejmenší investiční náklady na otvírkové práce. Uvažované využití existujících úvodních důlních děl bude částečně upraveno. Jedná se zejména o jámu Cínovec II, která zřejmě nebude využita vůbec, případně pouze jako pomocné dílo. Uvažovaný dva a půl kilometru metrů dlouhý dopravní okruh v úrovni otvírkové štoly tak bude realizován v omezenějším rozsahu.

Probíhají taktéž práce na navýšení uvažované roční těžby, která se také pozitivně promítne do ekonomiky záměru. Hlavní změnou je navýšení původní kapacity dolu na hodnotu 800 kilotun za rok. Při zpracování analýzy ložiska Cínovec sever jsou proto využívány výsledky v minulosti provedených výzkumných a průzkumných prací.

Jak by se měla vytěžená surovina upravovat? A co říkají experti na to, že by měl lithium těžit stát? Více si přečtěte na webu Ekonomický deník. 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud