Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Trápení řidičů nekončí. Dopravu v Česku nadále komplikují sněhové jazyky a silný vítr

Trápení řidičů nekončí. Dopravu v Česku nadále komplikují sněhové jazyky a silný vítr

Intenzivní sněhové srážky a silný vítr i v pátek komplikují dopravu na řadě míst Česka. Silnice v horských oblastech lemují místy až dvoumetrové závěje. Motoristé, kteří zamíří na víkend do Jizerských hor a Krkonoš, by si měli podle doporučení silničářů přibalit lopatu a sněhové řetězy a nezapomenout na plnou nádrž. Proti čtvrtku je ale dnes situace klidnější, naprostá většina silnic v zemi je s opatrností sjízdných.

Kvůli silnému větru druhý den nejezdí sedačková lanovka na Lysou horu v Rokytnici nad Jizerou v Krkonoších. V nárazech má vítr 90 kilometrů v hodině, přípustných je 58 km/hod. Provozovatel skiareálu doufá, že lanovka se ještě dnes rozjede, protože podle předpovědi má vítr postupně slábnout. Ve čtvrtek nejezdila ani kabinová lanovka na Ještěd, její provoz se ale podařilo dnes obnovit.

Silný vítr místy způsobuje tvorbu sněhových jazyků zejména na otevřených úsecích a ve vyšších polohách. Problémy jsou třeba na Bruntálsku, kde v noci napadlo až 20 centimetrů sněhu, nebo ve vyšších polohách Šumperska a Jesenicka. Až do dnešních 18:00 pak platí v Libereckém kraji a ve východní části Česka s výjimkou jižní Moravy výstraha meteorologů před tvorbou sněhových jazyků.

Většinu neprůjezdných komunikací se podařilo silničářům už ve čtvrtek otevřít, uzavřená ale zůstává silnice přes Oldřichovské sedlo. Silnice se nesolí a nákladní auta mívají na ujetém sněhu problémy, bezpečnější je pro ně v zimě alternativní trasa po silnici 13 z Mníšku přes Frýdlant, která se udržuje chemicky. Úsek silnice I/56 mezi Ostravicí a Bílou na Frýdecko-Místecku, která patří k hlavním tahům na Slovensko, je uzavřen pro kamiony a nákladní vozy s přívěsem.

Námraza zkomplikovala ráno provoz hlavně v Olomouckém kraji. D35 je kluzká mezi Mohelnicí a Olomoucí v obou směrech, dopravu na silnici komplikuje také sníh. V opačném směru D35 z Olomouce na Hranice rovněž sněží, na vozovce je tak místy slabá vrstva sněhu, na 294. kilometru i námraza, upozorňují správci silnic.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1