Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Ukázka hlouposti a nabubřelosti? Poslankyně za ANO plamenně hájily své šéfy, Gazdík nešetřil kritikou

Ukázka hlouposti a nabubřelosti? Poslankyně za ANO plamenně hájily své šéfy, Gazdík nešetřil kritikou

Především poslankyně ANO dnes hájily nevinu svých šéfů v kauze Čapí hnízdo. Zejména zpochybňovaly práci policie. Jedna z nich - Taťána Malá - zástupce ostatních sněmovních stran navíc obvinila z pokrytectví a falše, podle ní měli o vydání obou politiků ANO předem jasno. Předseda STAN Petr Gazdík obratem označil její vystoupení za urážlivé. Roman Onderka za ČSSD zdůraznil, že opozice bude hlasovat ve shodě s Babišem a Faltýnkem.

„Opozice má dopředu jasno, že Babiš a Faltýnek musejí být vydáni,“ prohlašovala Malá. Policejní vyšetřovatel Pavel Nevtípil podle ní lhal mandátovému a imunitní mu výboru při projednávání kauzy. „Nejsem si jistá tím, že policejní šetření je dlážděno dobrými úmysly,“ uvedla mimo jiné. Ujišťovala, že se nenechá zastrašit kvůli svému názoru, že Babiš a Faltýnek nemají být vydáni k trestnímu stíhání. Gazdík poté jejím vystoupení mluvil o nabubřelosti, hlouposti a nekompetentnosti. Pokud by podle něj byl místo šéfů ANO obviněn třeba nějaký starosta, „tak už někde bručí“.

Věra Procházková (ANO) označila kauzu Čapí hnízdo za politickou zakázku, jak zdiskreditovat vedení úspěšného politického subjektu. Monika Oborná (ANO) uvedla, že vystoupení Nevtípila bylo „mírně řečeno nepřesvědčivé“. „Nemohu vyloučit, že celá kauza je politicky motivovaná,“ prohlašovala. I Helena Válková (ANO) zdůvodňovala odmítavý postoj k vydání Babiše a Faltýnka tím, že proti nim ve spisu nejsou důkazy.

Kompletní zpravodajství k prezidentským volbám 2018 najdete zde>>>

Předseda poslanců STAN Jan Farský připomenul zástupců ANO, že v minulosti hlasovali pro vydání obviněných poslanců jiných stran. „Kde je vaše integrita, takhle vám zachutnala moc,“ dotázal se poslankyň ANO. Předseda lidovců Pavel Bělobrádek připomněl ANO jeho dřívější odmítavý postoj k využívání imunity. Lídr ČSSD Lubomír Zaorálek obvinil ANO z toho, že v kauze zastupují sami sebe, vyzval k omezení imunity jen na projevy ve Sněmovně.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1