Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Ústí sužuje epidemie žloutenky, za poslední týden přibylo dalších 20 nemocných

Ústí sužuje epidemie žloutenky, za poslední týden přibylo dalších 20 nemocných

Epidemie žloutenky typu A v Ústí nad Labem stále trvá. Za poslední týden bylo zaznamenáno dalších 19 případů, řekl ČTK epidemiolog Josef Trmal. Takzvanou nemocí špinavých rukou onemocnělo v krajském městě od letošního února 177 lidí. Hygienici pokračují v očkování dětí na školách, kde se hepatitida vyskytla.

„Oproti posledním týdnům jde o mírný pokles, ale nemocných stále přibývá. Za poslední týden je to 19 nových případů, jde především o děti,“ řekl ČTK Trmal. Žloutenka se vyskytuje především v místech, kde žije více sociálně slabých, jde o části Krásné Březno nebo Mojžíř. Ne všichni nemocní ale pocházejí odtud. „Máme případ, kdy lidé onemocněli zřejmě na jedné skupinové akci,“ doplnil Trmal.

Hygienici postupně vyhledávají všechny, kteří s nemocnými přišli do kontaktu. Ministerstvo zdravotnictví navíc pro ústecké hygieniky uvolnilo peníze na očkování. „Týká se to dětí z prvního stupně na školách, kde se žloutenka objevila,“ doplnil Trmal.

Ústecká radnice tento týden uvolnila mimořádný příspěvek 5000 korun pro každou ústeckou školu a školku. „Školy za ně mohou nakoupit dezinfekční prostředky a hygienické potřeby. Celková částka na toto hygienické opatření představuje 240 000 korun,“ řekla ČTK už dříve mluvčí magistrátu Romana Macová. Kromě škol a školek dostane příspěvek také dům dětí a mládeže, kde navštěvují kroužky stovky ústeckých dětí.

Kromě škol a školek se nemoc objevila také na radnici ústeckého obvodu Neštěmice. Obvod nechal zaměstnance, kteří měli zájem, na své náklady očkovat. Využilo toho asi 20 lidí.

Opatření proti žloutence budou znatelná i během voleb. V okrscích spadajících pod centrální městský obvod budou mít volební komisaři i veřejnost k dispozici hygienické ubrousky.

V Ústeckém kraji se hepatitida letos objevila ve větší míře také na Děčínsku nebo v Litoměřicích.

Víte, jaké očkování potřebujete při cestách do zahraničí? Čtěte zde>>>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1