V Česku letos přibudou nová úseková měření. Co ještě policie na řidiče chystá? | info.cz

Články odjinud

V Česku letos přibudou nová úseková měření. Co ještě policie na řidiče chystá?

Jak rychle jedete, jakým vozem a kam. Už několik let se na českých silnicích monitoruje v zásadě to samé: překročení rychlosti, nedovolené předjíždění nebo třeba příliš naložený kamion. Pro boj s řidiči, kteří překračují rychlost, letos přibudou policii další zbraně. Ředitelství silnic a dálnic instaluje na dálnicích hned několik nových systémů pro úsekové měření. U sousedů je „velký bratr" u silnic mnohem pozornější. Třeba v Německu už dokážou kontrolovat i dodržování vzdáleností mezi auty. 

V Česku se zatím rozmáhají spíše „tradiční“ způsoby dohledu nad silničním provozem. Investovat se letos bude do systémů pro úsekové měření. Už loni si ho Ředitelství silnic a dálnic vyzkoušelo na modernizovaném úseku dálnice mezi Ostrovačicemi a Kývalkou. Fungují v některých dálničních tunelech jako Cholupice, Lochkov, Radejčín, Panenská nebo Valík. Nově byl v prosinci spuštěn zkušební provoz v tunelu Klimkovice.

„V letošním roce ŘSD plánuje využít úsekové měření i na dalších úsecích. Připravuje se zakázka na pět nových sad,“ popisuje Jan Studecký z Ředitelství silnic a dálnic. Společnost je nasadí na dálnici D1. Konkrétně v úsecích, kde bude kvůli modernizaci vedena doprava po jednom jízdním pásu se sníženou maximální rychlostí na 80 km/h.

Systémy na úsekové měření si pořizují i obce, přes které vede průtah. Kromě dohledu nad přestupky tím získají i informace o intenzitě dopravy. „Kvůli práci s registračními značkami, musí být sledování vždy ve spolupráci s policií. Často to tedy funguje tak, že obec zařízení zafinancuje, ale samotné užívání musí předat policii. Ta jediná může s daty z hlediska ochrany osobních údajů pracovat,“ vysvětluje Petr Kumpošt z Fakulty dopravní ČVUT.

Velký bratr na silnicích

Jak funguje úsekové měření?
Při úsekovému měření rychlosti dojde k zaznamenání registrační značky na začátku i na konci úseku. Řidič se pak musí v celém úseku pohybovat stejnou rychlostí, což je výhoda oproti lokálnímu měření rychlosti. V rámci města lze dnes kamery umístit v podstatě kdekoliv. Vzhledem k tomu, že dochází k registraci značky, tak lze sledovat i přestupky jako odcizená vozidla nebo jeho přetížení. „V kombinaci s dynamickými váhami, které jsou zabudované přímo v komunikaci, se na dálnicích používají i pro identifikaci přetížených vozidel,“ vysvětluje Kumpošt.

Policie má i další možnosti. Na řidiče, kteří překračují rychlosti, dnes číhá hlavně v autech. „Konkrétně má policie k dispozici 85 vozidel Škoda Octavie III vybavených měřičem rychlosti Ramer 10. Zařízení umožňuje měřit jak z místa, tak za jízdy, kromě toho skenuje registrační značky vozidel a zjišťuje například, zda vozidlo není vedeno jako odcizené,“ popisuje policejní mluvčí Eva Kropáčová.

Třeba v sousedním Německu přitom dokážou řidiče hlídat i v dalších ohledech, jako je dodržování bezpečné vzdálenosti mezi vozidly.  „Operuje tam dodávka, která má na střeše kamery, a když projede kolem auta, které odstup nedodržuje, může ho hned zastavit a pokutovat,“ říká Kumpošt. V Česku by něco takového nebylo možné kvůli legislativě. Tuzemské předpisy totiž striktně neurčují rozestup mezi auty.

„Začínají se také objevovat detektory délky vozidla, které mohou hned aktivovat hlídku, že do místa s omezením vjelo vozidlo, které tam nemá co dělat, například kamion,“ říká odborník.  „Technologicky je toho vymyšleno hodně. Nyní jde o to, pro jaké kontroly je to možné využít,“  dodává.

Žhavým tématem je využití dronů. Mohou třeba sledovat křižovatky, počty vozidel, jejich směry jízdy. „I pro naše sledování by bylo ideální viset dronem nad křižovatkou a pořídit videozáznam. Některé firmy dnes už dokonce dokáží takový záznam automaticky vyhodnotit, jaká auta a kam jedou,“ popisuje Kumpošt, jak by se dala data využít i pro různé průzkumy.

Má to ale několik háčků. První má technický ráz. I nejvýkonnější drony dnes vydrží ve vzduchu maximálně hodinu. Druhá stránka je jako obvykle u využití nových technologií legislativní. „Viset přímo nad pozemní komunikací je Úřadem pro civilní letectví de facto zakázané, protože stroj může v případě pádu ohrozit zdraví třetích osob,“ říká odborník. A sběr dat naráží i na Úřad pro ochranu osobních údajů.

Co vše se dá ohlídat?
Zařízení, která tady fungují už dlouho, jsou například indukční smyčky. Je to v podstatě drát ve tvaru smyčky zabudovaný do vozovky. Za pomoci tohoto zařízení se například v Praze a větších městech řídí světelné křižovatky. Řidič si jich může jen těžko všimnout. Smyčky díky indukci detekují vozidla. Například když je slabý provoz doleva odbočujících vozidel, světelná křižovatka dál pouští jen směry rovně a doprava. V okamžiku, kdy jede vozidlo doleva, je detekováno smyčkou a světelně řízená křižovatka na to reaguje signálem pro levé odbočení. „Časem se toto zařízení začalo doplňovat videokamerami. Mohlo se totiž stát, že přijel například cyklista, kterého smyčka nebyla schopná detekovat,“ vysvětluje Kumpošt. Pak jsou tu rychlostní a váhové radary, jak bodové, tak úsekové. Fungují také zařízení na kategorizaci vozidel, nejčastěji na základě jejich délky. A rozvíjí se také detekce zaparkovaných vozidel. Využívá se hlavně v obchodních centrech. Zelené a červené světélko pro řidiče detekuje, zda je místo obsazené.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud