Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

V nouzi nepomohou, jsou jako automat na vybírání pokut. Pražané podrobili městskou policii drtivé kritice

Tento průzkum si ředitel Městské policie Praha Eduard Šuster za rámeček rozhodně nepověsí. Z průzkumu, kterou si zadal pražský Magistrát u výzkumné společnosti Phoenix Research a INFO.CZ jej má k dispozici, totiž vyplývá, že Pražané  „své“ strážníky spíše než jako instituci, která je ochrání a pomůže jim z problémů vnímají jako automat na vypisování pokut za špatné parkování. A když přijde na věc, Pražané nevěří, že jim strážníci v nouzi pomohou. 

Výsledky průzkumu jsou alarmující, anketa totiž ukazuje na nelichotivou pověst, kterou si strážníci pěstují. Na to, jak jsou Pražané s jejich fungováním spokojení, 61 procent respondentů odpovídá, že jsou rozhodně či spíše nespokojeni. Opačný názor zastává jen 27 procent lidí, zbylých dvanáct procent pak neví či neumí odpovědět.

Průzkumu, který proběhnul ani ne před měsícem, se zúčastnilo přes 850 respondentů, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel Prahy. Podle společnosti, která studii vypracovala, se statistická chyba pohybuje v rozpětí jen 2.5 procent.

Jak hodnotíme městskou policii?Jak hodnotíme městskou policii?autor: Info.cz

Kdyby byl tento průzkum vysvědčením, tak by pražská policie nejspíše musela ročník opakovat. S tvrzením, že se strážníkům daří dodržovat ve městě pořádek, totiž nesouhlasí celkem 78 procent dotázaných, opačného názoru je pouhých 17 procent lidí. Pražané však strážníkům přece jen něco uznávají - totiž že jsou opravdu soustředění ve vybírání pokut za parkování. S tím, že se četníci na tuto činnost zaměřují, souhlasí 79 procent odpovídajících, nesouhlasí 15 procent a neví či neumí odpovědět dvacetina dotázaných. Zda jim právě tuto aktivitu přičítají k dobru je však nadmíru diskutabilní. 

Jak hodnotíme městskou policii?Jak hodnotíme městskou policii?autor: Info.cz

Důvěru Pražanů si pražští strážníci podle průzkumu rozhodně nevysloužili. Přestože individuální zkušenosti mohou být zcela opačné, jako důvěryhodnou instituci pražskou městskou policii vnímá jen 24 procent dotázaných, opačného názoru je alarmujících 58 procent respondentů.

Důvěra v pražskou policii je tak ještě menší, než například důvěra společnosti církvím, která se podle agentury STEM letos v březnu pohybovala na úrovni 25 procent. V celorepublikovou policii je však podle STEMu důvěra naopak tradičně vysoká, v březnu byla 61 procent.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1