Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

V Praze pobýval nebezpečný terorista, který měl být hlavním vrahem v Bataclanu. Zatkli ho i díky Čechům

V Praze pobýval nebezpečný terorista, který měl být hlavním vrahem v Bataclanu. Zatkli ho i díky Čechům

V Praze před třemi lety pobýval nebezpečný terorista, jenž byl součástí skupiny, která o pár měsíců později útočila v klubu Bataclan a na dalších místech Paříže. Uvedla to Česká televize. Jednalo se o Maročana s francouzským pasem Redu Hame, jehož jméno se v minulých letech vyskytovalo v médiích v souvislosti s radou, kterou si islamisté předávali – že je výhodné cestovat zpět do Západní Evropy právě přes Prahu. O jeho pobytu v tuzemské metropoli se dosud veřejně nevědělo. Muže se i díky informacím od tuzemských tajných služeb podařilo již v srpnu 2015 – tedy ještě před útokem – zadržet.

Při sérii atentátů ve francouzské metropoli zahynulo 13. listopadu 2015 celkem 130 lidí. Nejhorší byl masakr v rockovém klubu Bataclan – právě tam se měl dostavit i nebezpečný radikál Reda Hame, který v Praze pobýval.

Maročan s francouzským pasem si podle ČT v české metropoli zaplatil hned několik hotelů ve snaze skrýt své stopy. Nakonec pobýval v hotelu Duo. S nikým se nesetkal a po celou dobu ho sledovala BIS. „Byli jsme mu doslova v patách, a proto můžeme potvrdit, že v České republice nechystal žádný teroristický útok,“ přiblížil pro ČT mluvčí BIS Ladislav Šticha.

Podle ČT se jednalo o nebezpečného bojovníka, který se měl přímo zapojit do teroristického útoku. Jeho role vůbec neměla být malá. „Po svém zatčení v srpnu 2015 se přiznal, že měl vést útok proti rockovému koncertu,“ cituje ČT informace deníku Le Monde. Francouzský list o muži v roce 2016 napsal, že přes Prahu letěl z Istanbulu do Francie.

Tuzemská rozvědka dala informace o pohybu radikála svým zahraničním kolegům, kteří ho poté i na základě těchto poznatků zatkli ještě před plánovaným útokem. „Tato zpravodajská operace byla jednou z mnoha, které ilustrují špičkovou spolupráci, která probíhá mezi evropskými kontrarozvědkami,“ popisuje mluvčí Šticha.

Prahu jako výhodné tranzitní místo doporučoval svého času souvěrcům strůjce pařížských atentátů Abdelhamid Abaaoud. Měla být zaručenou trasou, jak se vyhnout odhalení. Cílem bylo rozptýlit a otupit pozornost francouzských úřadů, které Česko považovaly za bezpečnou zemi, jak svého času vysvětloval premiér Bohuslav Sobotka.

Reda Hame místní tajné služby podcenil a nedokázal jim uniknout. V dalších měsících pak Česko nastavilo vysoké bezpečnostní standardy, jak v roce 2015 tvrdil tehdejší ministr vnitra Milan Chovanec. Teroristické útoky, které tehdy a v roce 2016 západní Evropa zažila, vedly k dalšímu zvyšování opatření a utužování přeshraniční spolupráce bezpečnostních složek.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1