Ve stopách odsunutých Němců: Stovky lidí šly Pouť smíření. Vraťte se zpátky do Říše, křičeli na ně odpůrci | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Ve stopách odsunutých Němců: Stovky lidí šly Pouť smíření. Vraťte se zpátky do Říše, křičeli na ně odpůrci

Ve stopách odsunutých Němců: Stovky lidí šly Pouť smíření. Vraťte se zpátky do Říše, křičeli na ně odpůrci

Asi 250 lidí vyrazilo dnes pěšky na dvaatřicetikilometrovou Pouť smíření z Pohořelic do Brna. Šlo o připomínku obětí poválečného odsunu německy mluvícího obyvatelstva z Brna. Lidé se mohli přidat i cestou, na Mendlovo náměstí v Brně jich mohlo dorazit 300 až 400. V Brně proti pochodu protestovalo do pěti desítek lidí.

Také letošní pouť zahájilo shrnutí událostí z května 1945 a modlitba u kříže na místě hromadného hrobu obětí pohořelického sběrného tábora. Poté se poutníci vydali směrem po trase tehdejšího pochodu přes Ledce, Rajhrad a Modřice na Mendlovo náměstí v Brně.

Už v roce 2006 se skupina studentů vydala na první pietní pochod ve stopách odsunutých. Smyslem těchto akcí je připomenout si tehdejší události a vrátit je na mentální mapu Brňanů. „Od roku 2015 průvod ale chodí v opačném směru, tedy z Pohořelic do Brna, jako symbol smíření,“ uvedl za pořadatele Jaroslav Ostrčilík, který byl u všech ročníků akce.

Zájemci se mohli k pochodu libovolně přidat cestou. Pořadatelé přichystali i dopravu autobusy, které v pravidelných intervalech dojížděly do Ledce, Rajhradu či Modřic, aby zhruba navazovaly na pochod.

Pochod dorazil k Mendlovu náměstí podle předpokladu asi v 18:15. Musel projít kolem zhruba pěti desítek protestujících, kteří na účastníky pochodu například volali, aby se vrátili zpátky do Říše. Protestující na účastníky pochodu pískali, ozývala se i řehtačka.

Primátor Brna Petr Vokřál (ANO) ve svém proslovu při zakončení pouti připomněl, že republika letos slaví 100 let od svého vzniku. „Za tu dobu jsme získali svobodu, nezávislost, ale také jsme řadu věcí ztratili. Ztratili jsme židovské spoluobčany, německy mluvící Brňany, ztratili jsme intelektuály v době komunismu. Proto projev smíření tak, jak probíhá, je velmi důležitý, právě teď v dnešní Evropě, kdy se zahrává se strachem a s nejrůznějšími obavami,“ uvedl primátor. Předák sudetských Němců Bernd Posselt uvedl, že Čechy a Němce v minulosti rozdělila lidská hloupost. „Společně jsme vytvořili toto kvetoucí kulturní centrum Evropy. Ale všechno to zničil nacionální socialismus se svými zločiny, nacismus, holokaust. Nacionalismus v obou národech. Je důležité, abychom to dnes překonali,“ řekl Posselt.

V neděli se bude také v rámci festivalu Meeting Brno konat pietní akt na nádvoří Kounicových studentských kolejí, které za druhé světové války sloužily jako neblaze proslulé nacistické vězení a popraviště. Pietního aktu se zúčastní čeští i němečtí občané.

Pouť smíření připomíná událost označovanou někdy jako brněnský pochod smrti. Na konci května 1945 muselo město nuceně opustit na 20 000 německy mluvících lidí, mezi nimi mnoho starců, žen a dětí. Podle organizátorů Pouti smíření nepřežilo cestu k rakouským hranicím 1700 lidí. Náhledy historiků i publikované početní údaje se ale různí.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.