Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Ve stopách odsunutých Němců: Stovky lidí šly Pouť smíření. Vraťte se zpátky do Říše, křičeli na ně odpůrci

Ve stopách odsunutých Němců: Stovky lidí šly Pouť smíření. Vraťte se zpátky do Říše, křičeli na ně odpůrci

Asi 250 lidí vyrazilo dnes pěšky na dvaatřicetikilometrovou Pouť smíření z Pohořelic do Brna. Šlo o připomínku obětí poválečného odsunu německy mluvícího obyvatelstva z Brna. Lidé se mohli přidat i cestou, na Mendlovo náměstí v Brně jich mohlo dorazit 300 až 400. V Brně proti pochodu protestovalo do pěti desítek lidí.

Také letošní pouť zahájilo shrnutí událostí z května 1945 a modlitba u kříže na místě hromadného hrobu obětí pohořelického sběrného tábora. Poté se poutníci vydali směrem po trase tehdejšího pochodu přes Ledce, Rajhrad a Modřice na Mendlovo náměstí v Brně.

Už v roce 2006 se skupina studentů vydala na první pietní pochod ve stopách odsunutých. Smyslem těchto akcí je připomenout si tehdejší události a vrátit je na mentální mapu Brňanů. „Od roku 2015 průvod ale chodí v opačném směru, tedy z Pohořelic do Brna, jako symbol smíření,“ uvedl za pořadatele Jaroslav Ostrčilík, který byl u všech ročníků akce.

Zájemci se mohli k pochodu libovolně přidat cestou. Pořadatelé přichystali i dopravu autobusy, které v pravidelných intervalech dojížděly do Ledce, Rajhradu či Modřic, aby zhruba navazovaly na pochod.

Pochod dorazil k Mendlovu náměstí podle předpokladu asi v 18:15. Musel projít kolem zhruba pěti desítek protestujících, kteří na účastníky pochodu například volali, aby se vrátili zpátky do Říše. Protestující na účastníky pochodu pískali, ozývala se i řehtačka.

Primátor Brna Petr Vokřál (ANO) ve svém proslovu při zakončení pouti připomněl, že republika letos slaví 100 let od svého vzniku. „Za tu dobu jsme získali svobodu, nezávislost, ale také jsme řadu věcí ztratili. Ztratili jsme židovské spoluobčany, německy mluvící Brňany, ztratili jsme intelektuály v době komunismu. Proto projev smíření tak, jak probíhá, je velmi důležitý, právě teď v dnešní Evropě, kdy se zahrává se strachem a s nejrůznějšími obavami,“ uvedl primátor. Předák sudetských Němců Bernd Posselt uvedl, že Čechy a Němce v minulosti rozdělila lidská hloupost. „Společně jsme vytvořili toto kvetoucí kulturní centrum Evropy. Ale všechno to zničil nacionální socialismus se svými zločiny, nacismus, holokaust. Nacionalismus v obou národech. Je důležité, abychom to dnes překonali,“ řekl Posselt.

V neděli se bude také v rámci festivalu Meeting Brno konat pietní akt na nádvoří Kounicových studentských kolejí, které za druhé světové války sloužily jako neblaze proslulé nacistické vězení a popraviště. Pietního aktu se zúčastní čeští i němečtí občané.

Pouť smíření připomíná událost označovanou někdy jako brněnský pochod smrti. Na konci května 1945 muselo město nuceně opustit na 20 000 německy mluvících lidí, mezi nimi mnoho starců, žen a dětí. Podle organizátorů Pouti smíření nepřežilo cestu k rakouským hranicím 1700 lidí. Náhledy historiků i publikované početní údaje se ale různí.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1