Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Ve vládě i na Hradě máte xenofoby, píše Amnesty Česku. Kritizuje přístup k uprchlíkům a Romům

Ve vládě i na Hradě máte xenofoby, píše Amnesty Česku. Kritizuje přístup k uprchlíkům a Romům

Vysocí představitelé české vlády i český prezident se loni vyjadřovali xenofobně na adresu uprchlíků a migrantů, tvrdí organizace Amnesty International (AI) ve své nejnovější zprávě o stavu lidských práv ve světě. Kromě odmítavého postoje ČR k přijímání běženců AI kritizuje i podle ní nerovný přístup romských dětí ke vzdělání v Česku, zdlouhavý proces v kauze romského památníku v Letech na Písecku a český vývoz zbraní do zemí, kde mohou být použity při činech porušujících lidská práva.

Ve zprávě, která mapuje stav lidských práv ve 159 zemích, AI neuvádí konkrétní jména vládních představitelů, kteří se podle ní měli vyjadřovat xenofobně na adresu běženců. V odstavci s podtitulkem Rasismus a xenofobie se v ní ale mimo jiné píše, že "během předvolební kampaně ministr vnitra prezentoval jako úspěch restriktivní politiku, která vedla k tomu, že uprchlíci se vyhnuli České republice".

AI připomíná také prosincovou žalobu Evropské komise na Česko, Polsko a Maďarsko kvůli jejich odmítání programu přerozdělování žadatelů o azyl podle kvót. Amnesty International přitom uvádí, že Česko přijalo "jen 12 žadatelů o azyl z počtu 2691, který mu byl přidělen" v rámci přerozdělení běženců z Řecka a Itálie.

Podle AI jsou v Česku stále diskriminovány romské děti v přístupu ke vzdělání. Organizace se odvolává na výroční zprávu rady české vlády pro lidská práva za rok 2016, podle níž se v Česku ve vzdělávání stále objevuje diskriminace romských dětí, které se učí často odděleně v romských třídách či školách. Zpráva AI uvádí i případ školy v Ostravě, která podle verdiktu soudu z loňského března diskriminovala dva romské předškoláky, když je odmítla v roce 2014 přijmout do první třídy.

Do odstavce nazvaného Diskriminace - Romové zařadila AI i novelu, díky níž mohou obce zčásti rozhodovat o dávkách na bydlení vyhlášením zón se zvýšeným výskytem "sociálně patologických jevů". Nevládní organizace podle AI vyjádřily obavy, že to "nepřiměřeně ovlivní" Romy a chudé.

V oddíle Rasismus a xenofobie AI připomíná kauzu vepřína v Letech u Písku, který byl postaven v 70. letech minulého století na místě koncentračního tábora pro Romy. Zpráva s odvoláním na úřad komisaře pro lidská práva Rady Evropy uvádí, že proces výkupu vepřína byl zdlouhavý, a připomíná, že smlouvu s majitelem výkrmny uzavřela česká vláda loni.

AI se pozastavuje i nad tím, že Česko pokračuje ve vývozu zbraní do zemí, kde hrozí, že budou použity k činům porušujícím lidská práva, například k nezákonnému použití síly proti demonstrantům či opozici. Ve zprávě se také uvádí, že na květnovém zbrojařském veletrhu v Brně český prezident řekl, že český zbrojní průmysl potřebuje "vyvážet globálně". Podle AI "popřel, že země má zodpovědnost zabránit reexportu" zbraní do zemí, které "nejsou bezpečné".

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1