Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Verdikt nad brutální chůvou. Načerno se starala o děti krajanů, v soukromí je ale bila, až jedno zemřelo

Verdikt nad brutální chůvou. Načerno se starala o děti krajanů, v soukromí je ale bila, až jedno zemřelo

Chůva Dieu Vu Thi, která těžce a úmyslně ublížila na zdraví dvěma svěřeným holčičkám, si odpyká 11 let vězení. Trest, který zahrnuje také desetiletý zákaz ošetřování či hlídání dětí, dnes ženě pravomocně potvrdil pražský vrchní soud. Jedna ze zraněných dívek zemřela, druhá má po poškození mozku trvalé následky. Chůva musí jejich rodiny odškodnit celkovou částkou přesahující čtyři miliony korun, přes milion má uhradit také pojišťovně.

Žena pocházející z Vietnamu postupně v únoru a prosinci roku 2015 napadla v bytech na pražských Vinohradech dvě ze svěřených dívek ve věku 1,5 a dva roky. První zranila na hlavě a v obličeji a druhé poranila úderem do břicha střeva. Jejich rodinám nic neoznámila, a holčičky se tak dostaly do nemocnice se značným zpožděním až poté, co si je příbuzní od chůvy převzali. První dívka byla dva měsíce hospitalizovaná, druhou se lékařům nepodařilo zachránit.

„Obžalovaná nemá žádné rysy agresivity, žádné duševní úchylky. Máme však za to, že to není překážkou pro uznání její viny. V minulosti jsme bohužel soudili obdobné útoky proti malým dětem a všichni ti pachatelé byli normální, nebyli to agresoři, ale těch skutků se dopustili," reagoval na argumenty vznesené obhájci předseda odvolacího senátu Jiří Lněnička.

U chůvy doma se v listopadu 2015 zranilo ještě třetí dítě: půlroční holčička si zlomila ruku. Podle verdiktu ale není zřejmé, zda za zraněním stála přímo odsouzená, nebo její malý syn. Proto soud v tomto bodě uznal ženu vinnou jen z nedbalostního ublížení na zdraví.

Dvaatřicetiletá chůva, které hrozilo až 16 let vězení, se o děti svých krajanů starala načerno. Přivydělávala si tak k rodičovské dovolené. Vinu popírala, zranění si prý nedovede vysvětlit a muselo jít o náhodu. „Je pozoruhodné, že v případě obžalované se podobné věci - tedy závažná poranění nejméně tří dětí - stala právě jí a v době, kdy děti hlídala,“ konstatoval soudce. Poukázal na to, že podle závěrů znalců mohla zranění vzniknout pouze razantními údery vedenými dospělým člověkem. „Nikdo jiný tam v té době nebyl, takže závěr o vině obžalované je jednoznačný,“ dodal.

Pražský městský soud ve svém březnovém verdiktu označil za pravděpodobný motiv jednání ženy její fyzickou i psychickou přetíženost. Dohlížela kromě vlastního syna ještě na další tři až čtyři batolata zároveň, a to v nevyhovujících malých prostorách a nepřetržitě včetně víkendů.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1