Více českých vojáků na zahraniční mise? Sněmovna o tom bude jednat v pátek | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Více českých vojáků na zahraniční mise? Sněmovna o tom bude jednat v pátek

Více českých vojáků na zahraniční mise? Sněmovna o tom bude jednat v pátek

Vládní plán na posílení některých zahraničních misí české armády a nové působení vojáků v Pobaltí bude Sněmovna schvalovat na podnět KDU-ČSL v pátek. Poslanci o tom rozhodli při dnešním projednávání změn programu nynější schůze. Návrh na zařazení bodu podpořili kluby ANO, Pirátů, ČSSD, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN.

Občanští demokraté, kteří zahraniční armádní mise dlouhodobě podporují, se hlasování zdrželi. „Jsme připraveni hlasovat pro mise, pokud je předloží vláda s důvěrou Sněmovny,“ řekl předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Premiérovi v demisi Andreji Babišovi (ANO) vytkl, že s občanskými demokraty o podpoře vládního návrhu misí nevyjednával.

Naopak podle předsedy poslanců TOP 09 Miroslava Kalouska musejí být „po mnoha proruských excesech“ spojenci ujištěni o tom, že Česko jejich spojencem je. Soudí, že Babišovi nezáleží na tom, zda mise budou schváleny, nebo ne. V případě, že by schváleny nebyly, by podle Kalouska ukazoval na ostatní a tvrdil, že on za to nemůže. Podle šéfa poslanců KDU-ČSL by nebylo dobré, aby se armáda stala kolbištěm politického boje.

Proti zařazení bodu vesměs hlasovali poslanci SPD Tomia Okamury a KSČM. Komunisté už dříve oznámili, že pokud bude programové prohlášení případné vlády ANO s ČSSD obsahovat závazek na posílení armádních misí, komunisté kabinet nepodpoří.

Česko by mělo ještě letos podle vládního plánu vyslat do Iráku, Afghánistánu a Mali až o 275 vojáků víc. Příští dva roky by se armáda měla podílet na stejných misích jako nyní. Ve druhé polovině roku 2019 by navíc měli vojáci střežit vzdušný prostor nad Pobaltím, a to v počtu do 95 příslušníků. Posílené zahraniční operace by stály ministerstvo obrany 2,1 až 2,4 miliardy korun ročně.

Současný mandát umožňuje, aby se zahraničních misí účastnilo až 806 českých vojáků. Vedle Afghánistánu, Mali a Iráku působí třeba na Golanech, Sinaji nebo v Kosovu. Podle návrhu by se jejich počet měl ještě letos zvýšit na 1081 a příští rok na 1191. V roce 2020 by v misích mohlo působit až 1096 českých vojáků.

Ještě letos by mělo v případě schválení návrhu odjet do Afghánistánu až o 140 vojáků více. Česká armáda má nyní v zemi mandát na 250 vojáků, kteří působí v Kábulu a na základně Bagrám. Nově by se měli vydat do province Lógar, kde by cvičili speciální jednotku afghánské policie, a do provincie Herát, kde by pomáhali s výcvikem afghánských vojáků.

V Mali se má mandát zvýšit z 50 na 120 lidí. Česká armáda chce mít v zemi další jednotku, která by hlídala či doprovázela vojáky výcvikové mise Evropské unie. Působnost českého zapojení by se zároveň měla rozšířit i na okolní země takzvaného Sahelu, a to v souvislosti s připraveným novým unijním mandátem mise, který by měl začít v roce 2018. Do mise OSN, která také v Mali působí, by se mohl zapojit malý expertní tým. Tato jednotka by měla mít do 30 vojáků.

Více vojáků, až 110 místo nynějších 65, má zamířit také do Iráku. Příští rok by do země mohla vyjet chemická jednotka. Armáda navíc čeká na vyjádření NATO, které v Iráku plánuje spustit vlastní misi. České jednotky by pak mohly být do této mise zapojeny a případně v ní i posíleny.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.