Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vláda schválila návrh novely cizineckého zákona, chce zavést povinné integrační kurzy

Vláda schválila návrh novely cizineckého zákona, chce zavést povinné integrační kurzy

Povinnost absolvovat integrační kurz a možnost zavést kvóty pro vydávání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem výdělečné činnosti v zemi obsahuje návrh novely cizineckého zákona, který dnes schválila vláda.

Změna, kterou nyní posoudí poslanci a senátoři, by podle vicepremiéra Richarda Brabce mohla pomoct studentům a vědcům ze zahraničí, kteří by chtěli v Česku zůstat. Na hledání práce by nově měli dostat devět měsíců. O schválení normy informoval tiskový odbor Strakovy akademie.

K tématu se dnes kabinet vrátil po měsíci od jeho přerušení. Podklady pro vládu označují integraci cizinců za zásadní společenské téma. Cizinci by měli absolvovat kurz do jednoho roku od příjezdu do země. Cílem kurzů je podle ministerstva vnitra to, aby byla integrace zahájena včas. Cizincům to má pomoci orientovat se v novém prostředí, seznámit je s právy a povinnostmi nebo s místními poměry a zvyklostmi a se základními hodnotami ČR i EU.

Kurzy by se měly konat v Centrech na podporu integrace cizinců, které budou ve všech krajích. Nyní takové zařízení chybí ve středních Čechách. Náklady na zavedení kurzů, jejich poskytování do roku 2020, provoz center a výstavbu jednoho nového centra podklady pro vládu odhadují na 142 milionů korun.

Případné zavedení kvót pro ekonomické migranty vnitro zdůvodňuje přetížeností zastupitelských úřadů v zahraničí, které povolení vyřizují. Za poslední tři roky se počet žádostí o dlouhodobá pobytová oprávnění za účelem zaměstnání ztrojnásobil ze zhruba 3000 žádostí podaných v roce 2014 na více než 9000 podaných v roce 2016. Za první tři čtvrtletí loňského roku pak bylo žádostí 13.500.

„Kvóty pro ekonomickou migraci budou v praxi primárně využívány pro pracovní migraci, ale budou aplikovatelné i na vstup cizinců na území ČR za účelem podnikání, vyvstane-li taková potřeba,“ napsalo ministerstvo vnitra ve zprávě pro vládu. Kvóta by měla definovat maximální počet žádostí o pobytová oprávnění nabraných v nejbližším roce na zastupitelských úřadech České republiky v zahraničí.

Změny v zákoně jsou podle podkladů reakcí na unijní předpisy, které musí země přejímat. Členské země EU totiž musí do svých zákonů zavést směrnici, která se týká studia, výzkumu, au-pair nebo výměnných pobytů cizinců v těchto zemích. Novinkou například bude zavedení dlouhodobého pobytu za účelem hledání zaměstnání či zahájení podnikatelské činnosti.

Zákon o pobytu cizinců se měnil naposledy vloni, kdy prezident Miloš Zeman podepsal kritizovanou novelu, která zpřísnila podmínky pro pobyt cizinců v Česku. Norma je předmětem sporu u Ústavního soudu, kam se obrátila část senátorů.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1