Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vladimír Špidla pro INFO.CZ: Češi v zahraničí by měli dostávat mzdu jako jejich zahraniční kolegové

Vladimír Špidla pro INFO.CZ: Češi v zahraničí by měli dostávat mzdu jako jejich zahraniční kolegové

Češi, které zaměstnavatelé vyšlou na nějakou dobu za prací do jiného státu EU, by měli dostávat stejné peníze jako jejich zahraniční kolegové plnící stejné úkoly. V rozhovoru pro INFO.CZ to uvedl Vladimír Špidla (ČSSD), šéfporadce premiéra Sobotky, bývalý předseda vlády a taky někdejší evropský komisař pro sociální otázky. Podpořil tak návrh, se kterým v loňském roce přišla Evropská komise a o kterém se teď vedou široké diskuze. Přitom česká vláda s touto směrnicí nesouhlasí, stejně jako řada politiků a byznysmenů. 

„Zastávám názor, že koncepce stejná mzda za stejnou práci na stejném místě je v zásadě správná. Je to základní a obecný princip sociální demokracie,“ řekl v rozhovoru pro INFO.CZ bývalý český premiér a evropský komisař Vladimír Špidla. Dal tak za pravdu Bruselu, který se rozhodl zpřísnit pravidla pro vysílání pracovníků přes hranice. Zároveň se tím vymezil vůči dlouhodobým postojům vlády Bohuslava Sobotky, kterému dělá šéfporadce.

Návrh směrnice, se kterým Evropská komise loni přišla, si vysloužil kritiku zejména nových členských států EU včetně České republiky. V Česku se proti němu kromě vlády a zástupců byznysu postavil i parlament. Kritici argumentovali tím, že návrh jde na ruku západoevropským státům, je diskriminační a v konečném důsledku se může podepsat na konkurenceschopnosti firem z ekonomicky slabších zemí. Podle některých může dokonce skončit propouštěním.

Velký problém totiž představují přetrvávající hluboké rozdíly v ekonomickém vývoji jednotlivých zemí a ve mzdách, které s tím souvisí a které prakticky kopírují hranici mezi starými a novými státy EU. Podle evropského statistického úřadu Eurostat průměrná hodinová mzda v Belgii dosahuje 39 eur, zatímco v Bulharsku 3,80 eur nebo 8,40 eur v Polsku.

Špidla tvrdí, že rozdíly ve mzdách mezi starou a novou Evropou stály i za odchodem Velké Británie z EU. „Kdyby došlo ke mzdové konvergenci, tak dnes nejsou v Británii dva miliony Poláků,“ uvedl. Zmiňovaná směrnice podle něj přispěje k tomu, že se rozdíl v platech podaří alespoň trochu vyrovnat. „Chci, aby tady byly platy srovnatelné s našimi západními sousedy. Pokud to bude aspoň u řidičů a dalších vysílaných pracovníků, tak se proti tomu nemůžu ohrazovat. Pokud děláte kabotáž, tak je těžko vysvětlitelné, proč váš řidič ve stejném Volvu, které používá i zahraniční řidič, má jen třetinový plat? To přece není rovná soutěž.“

Lidi jsou za prací do zahraničí nejčastěji vysíláni ve stavebnictví, zpracovatelském průmyslu a také v odvětvích služeb, jako je vzdělávání, zdravotnictví a sociální práce, či v případě služeb pro podniky (administrativa, odborné a finanční služby).

V období 2010-2014 se počet vyslaných pracovníků zvýšil o téměř 45 %. Podle informací Evropské komise bylo v roce 2014 do jiného členského státu vysláno přibližně 1,9 milionu evropských pracovníků.

Velký rozhovor s Vladimírem Špidlou vyjde na serveru INFO.CZ zítra ráno. Hovoří v něm také o situaci v sociální demokracii, návrhu daňové progrese nebo obsazení místa ministra průmyslu.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1