Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Výbuch v Kralupech: pět ze šesti obětí byli Rumuni, co explozi vyvolalo stále není zřejmé

Výbuch v Kralupech: pět ze šesti obětí byli Rumuni, co explozi vyvolalo stále není zřejmé

Pět ze šesti obětí čtvrtečního výbuchu v kralupské chemičce byli rumunští občané. Oznámilo to rumunské ministerstvo zahraničí. Zástupci rumunské ambasády v Praze navštívili také dvě pražské nemocnice, které pečují o dvě osoby zraněné při neštěstí, aby zjistili, zda Rumuni nejsou i mezi nimi. Vyšetřování příčin havárie pokračuje.

Příčina exploze, která stala se jednou z největších tragédií v tuzemských průmyslových provozech za posledních 50 let, zůstává podle policie a hasičů zatím neznámá. Vyčíslena zatím nebyla ani vzniklá škoda.

"Našim vyšetřovatelům a kriminalistům se zatím nepodařilo vše zadokumentovat a řádně ohledat. Předpokládám, že dnešní den na tom opět budou pracovat. Nedokážu ale říct, zda to dnes zvládnou," uvedl mluvčí hasičů Petr Svoboda.

Místo výbuchu dál podle policejní mluvčí Markéty Johnové ohledávají i policisté, přizváni byli také znalci z různých oborů a vyšetřovatelé vyslýchají svědky.

"Zjišťujeme, zda nedošlo k porušení předpisů, nařízení nebo protiprávnímu jednání," dodala. Vyšetřování podle ní policistům pravděpodobně zabere celý dnešní den.

Starosta Kralup Holeček očekává od Unipetrolu informace o možné příčině i provedených opatřeních. "Čekám na zprávu Unipetrolu, mám domluveno s vedením, že sem dnes přijde. Čekáme na potvrzení důvodu, proč to vzniklo, a jaká byla opatření ze strany majitele," řekl Holeček ČTK.

Oběťmi nejsou zaměstnanci Unipetrolu, ale dodavatelské firmy. Zranění byli převezeni do nemocnic v Praze Motole a na Vinohradech. Jeden má popáleniny druhého stupně na deseti procentech těla, druhý devastující poranění obličeje.

Prvotní informace hovořily o tom, že výbuch nastal během čištění tankovací nádrže. Mluvčí Unipetrolu Pavel Kaidl ale tuto informaci ve čtvrtek nepotvrdil. Při jaké jiné činnosti nádrž explodovala, ale neuvedl.

"Víme, že došlo k explozi par hořlavých kapalin. Dalším zkoumáním a prověřováním zjišťujeme, kde se ty páry mohly vzít a co to iniciovalo," uvedl vyšetřovatel Libor Pospíšil. Dodal, že pracovníci v té době stáli na nádrži a exploze je katapultovala.

V rafinerii se v současnosti připravuje plánovaná odstávka, práce na odstávce nebyly zasaženy a provoz rafinerie nebyl výbuchem dotčen. Zastavena byla pouze distribuce ze zasaženého silničního terminálu.

360p
Tragédie v Kralupech: Při výbuchu chemičky zemřelo šest lidí

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1